Co kdybyste mohli vidět rentgenově? Noční obloha by se zdála divná a neznámá. Fotony rentgenového záření jsou asi 1000 krát energetičtější než fotony viditelného světla a vznikají při bouřlivých explozích a za vysokých teplot v astronomických prostředích. Místo dobře známých stálých hvězd by...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Jen v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce lze snadno uvidět světlo sluneční korony. Pohled na vnější sluneční atmosféru, rozsáhlou koronu, který je normálně přezářen jasem slunečního disku, je velice lákavý. Ovšem jemné detaily a extrémní rozsah jasnosti korony, i když jsou okem...
Kde je většina normální hmoty ve Vesmíru? Nedávná pozorování z rentgenové observatoře Chandra potvrzují, že je ve vláknech horkého plynu rozprostřených celým vesmírem. "Normální hmotou" se rozumí známé prvky a známé fundamentální částice. Doposud množství normální hmoty...
Je naše Galaxie Mléčná dráha obklopena halem horkého plynu? Krok k rozřešení této dlouhotrvající záhady nedávno učinila rentgenová pozorování blízké galaxie NGC 4631 z observatoře Chandra. Na kompozitním snímku nahoře je nově rozlišená difuzní rentgenová emise v modré barvě a je superponovaná na...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Co kdybyste mohli vidět rentgenově? Noční obloha by se zdála divná a neznámá. Fotony rentgenového záření jsou asi 1000 krát energetičtější než fotony viditelného světla a vznikají při bouřlivých explozích a za vysokých teplot v astronomických prostředích. Místo dobře známých stálých hvězd by...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Jen v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce lze snadno uvidět světlo sluneční korony. Pohled na vnější sluneční atmosféru, rozsáhlou koronu, který je normálně přezářen jasem slunečního disku, je velice lákavý. Ovšem jemné detaily a extrémní rozsah jasnosti korony, i když jsou okem...
Kde je většina normální hmoty ve Vesmíru? Nedávná pozorování z rentgenové observatoře Chandra potvrzují, že je ve vláknech horkého plynu rozprostřených celým vesmírem. "Normální hmotou" se rozumí známé prvky a známé fundamentální částice. Doposud množství normální hmoty...
Je naše Galaxie Mléčná dráha obklopena halem horkého plynu? Krok k rozřešení této dlouhotrvající záhady nedávno učinila rentgenová pozorování blízké galaxie NGC 4631 z observatoře Chandra. Na kompozitním snímku nahoře je nově rozlišená difuzní rentgenová emise v modré barvě a je superponovaná na...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
