Co kdybyste mohli vidět rentgenově? Noční obloha by se zdála divná a neznámá. Fotony rentgenového záření jsou asi 1000 krát energetičtější než fotony viditelného světla a vznikají při bouřlivých explozích a za vysokých teplot v astronomických prostředích. Místo dobře známých stálých hvězd by...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Jen v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce lze snadno uvidět světlo sluneční korony. Pohled na vnější sluneční atmosféru, rozsáhlou koronu, který je normálně přezářen jasem slunečního disku, je velice lákavý. Ovšem jemné detaily a extrémní rozsah jasnosti korony, i když jsou okem...
Kde je většina normální hmoty ve Vesmíru? Nedávná pozorování z rentgenové observatoře Chandra potvrzují, že je ve vláknech horkého plynu rozprostřených celým vesmírem. "Normální hmotou" se rozumí známé prvky a známé fundamentální částice. Doposud množství normální hmoty...
Je naše Galaxie Mléčná dráha obklopena halem horkého plynu? Krok k rozřešení této dlouhotrvající záhady nedávno učinila rentgenová pozorování blízké galaxie NGC 4631 z observatoře Chandra. Na kompozitním snímku nahoře je nově rozlišená difuzní rentgenová emise v modré barvě a je superponovaná na...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Co kdybyste mohli vidět rentgenově? Noční obloha by se zdála divná a neznámá. Fotony rentgenového záření jsou asi 1000 krát energetičtější než fotony viditelného světla a vznikají při bouřlivých explozích a za vysokých teplot v astronomických prostředích. Místo dobře známých stálých hvězd by...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Jen v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce lze snadno uvidět světlo sluneční korony. Pohled na vnější sluneční atmosféru, rozsáhlou koronu, který je normálně přezářen jasem slunečního disku, je velice lákavý. Ovšem jemné detaily a extrémní rozsah jasnosti korony, i když jsou okem...
Kde je většina normální hmoty ve Vesmíru? Nedávná pozorování z rentgenové observatoře Chandra potvrzují, že je ve vláknech horkého plynu rozprostřených celým vesmírem. "Normální hmotou" se rozumí známé prvky a známé fundamentální částice. Doposud množství normální hmoty...
Je naše Galaxie Mléčná dráha obklopena halem horkého plynu? Krok k rozřešení této dlouhotrvající záhady nedávno učinila rentgenová pozorování blízké galaxie NGC 4631 z observatoře Chandra. Na kompozitním snímku nahoře je nově rozlišená difuzní rentgenová emise v modré barvě a je superponovaná na...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo
