Co kdybyste mohli vidět rentgenově? Noční obloha by se zdála divná a neznámá. Fotony rentgenového záření jsou asi 1000 krát energetičtější než fotony viditelného světla a vznikají při bouřlivých explozích a za vysokých teplot v astronomických prostředích. Místo dobře známých stálých hvězd by...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Jen v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce lze snadno uvidět světlo sluneční korony. Pohled na vnější sluneční atmosféru, rozsáhlou koronu, který je normálně přezářen jasem slunečního disku, je velice lákavý. Ovšem jemné detaily a extrémní rozsah jasnosti korony, i když jsou okem...
Kde je většina normální hmoty ve Vesmíru? Nedávná pozorování z rentgenové observatoře Chandra potvrzují, že je ve vláknech horkého plynu rozprostřených celým vesmírem. "Normální hmotou" se rozumí známé prvky a známé fundamentální částice. Doposud množství normální hmoty...
Je naše Galaxie Mléčná dráha obklopena halem horkého plynu? Krok k rozřešení této dlouhotrvající záhady nedávno učinila rentgenová pozorování blízké galaxie NGC 4631 z observatoře Chandra. Na kompozitním snímku nahoře je nově rozlišená difuzní rentgenová emise v modré barvě a je superponovaná na...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Co kdybyste mohli vidět rentgenově? Noční obloha by se zdála divná a neznámá. Fotony rentgenového záření jsou asi 1000 krát energetičtější než fotony viditelného světla a vznikají při bouřlivých explozích a za vysokých teplot v astronomických prostředích. Místo dobře známých stálých hvězd by...
Co je to za podivný modrý blob zcela vpravo? Nikdo si není jistý, ale mohlo by jít o uhánějící zbytek silné supernovy, která byla nečekaně nesouměrná. Tento nádherný kompozitní snímek založený na datech z kosmických dalekohledů Chandra a Hubble posévají rozzářené trosky po výbuchu...
Jen v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce lze snadno uvidět světlo sluneční korony. Pohled na vnější sluneční atmosféru, rozsáhlou koronu, který je normálně přezářen jasem slunečního disku, je velice lákavý. Ovšem jemné detaily a extrémní rozsah jasnosti korony, i když jsou okem...
Kde je většina normální hmoty ve Vesmíru? Nedávná pozorování z rentgenové observatoře Chandra potvrzují, že je ve vláknech horkého plynu rozprostřených celým vesmírem. "Normální hmotou" se rozumí známé prvky a známé fundamentální částice. Doposud množství normální hmoty...
Je naše Galaxie Mléčná dráha obklopena halem horkého plynu? Krok k rozřešení této dlouhotrvající záhady nedávno učinila rentgenová pozorování blízké galaxie NGC 4631 z observatoře Chandra. Na kompozitním snímku nahoře je nově rozlišená difuzní rentgenová emise v modré barvě a je superponovaná na...
Co se to děje ve středu této galaxie? Bližší ohledání středu galaxie NGC 4438, která je vidět na tomto nedávno zveřejněném barevném snímku z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope, odhaluje neobvyklou bublinu horkého plynu vybarveného červeně. Astronomové spekulují, že tato podivná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
