Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. listopad 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. listopad 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Trojcípý závoj Williaminy Flemingové

Uznání a copyright: Sara Wager

Tyto rázy formované filamenty zářícího plynu mají chaotický vzhled a rozprostírají se na pozemské obloze v souhvězdí Labutě jako část Závojové mlhoviny. Závojová mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, což je rozpínající se mračno po smrtícví explozi hmotné hvězdy. Světlo z původního výbuchu supernovy Zemi dosáhlo zřejmě před 5000 lety. Mezihvězdné rázové vlny vyvržené při kataklyzmické události brázdí prostorema vymetají a excitují mezihvězdný materiál. Zářivé filamenty jsou ve skutečnosti spíše dlouhé vlny v plátu, které jsou vidět z boku a jsou pozoruhodně dobře oddělené do záře ionizovaných atomů vodíku v červené barvě a kyslíku v barvě modré. Závojová mlhovina, též známá jako Smyčka v Labuti, na obloze měří téměř 3 stupně neboli 6 úplňků. To v odhadované vzdálenosti 1500 světelných let odpovídá 70 světelným rokům, ovšem toto zorné pole pokrývá pouze jednu třetinu. Komplex filamentů katalogizovaný jako NGC 6979 se často označuje jako Pickeringův trojúhelník podle ředitele Harvardské observatoře. Po své objevitelce, astronomce Williamině Flemingové, je též znám jako Trojcípý závoj Flemingové.

Štítky: Zbytek supernovy, Ngc6979, Závojová mlhovina


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »