Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek supernovy Cassiopeia A

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, D. Milisavljevic (Purdue University), T. Temim (Princeton University), I. De Looze (University of Gent)

Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít nanovo. Příkladem závěrečné fáze životního cyklu hvězd je rozpínající se mračno trosek známé jako Cassiopeia A. Světlo z výbuchu supernovy, která tento pozůstatek vytvořila, bylo poprvé na pozemské obloze vidět asi před 350 lety, ačkoli mu to trvalo 11 000 let, než k nám dorazilo. Ostrý snímek kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba ukazuje ještě horká vlákna a uzlíky ve zbytku supernovy. Bělavá, kouřovitá vnější obálka rozpínající se rázové vlny má průměr asi 20 světelných roků, zatímco jasná skvrna poblíž středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý, zhroucený zbytek hmotného jádra hvězdy. Na Webbově podrobném snímku zbytku supernovy Cassiopeia A, kataklyzmatické exploze hmotné hvězdy, se dají identifikovat světelná echa.
Oprava: Na překlep ve slově kataklyzmatické upozornil Petr Zoufalý

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-08-01 Prvky po supernově
  2. NASA: Stars
  3. SEDS.org: Cassiopeia A and Supernova 1680 or 1667
  4. WebbTelescope.org: Cassiopeia A (NIRCam Image)
  5. APOD: 2017-05-01 Chládnoucí neutronová hvězda
  6. WebbTelescope.org: Cassiopeia A Close-ups (NIRCam Image)

Štítky: Hvězdný vývoj, Zbytek supernovy, Cas A, Massive star, Jwst


6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »