Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek supernovy Cassiopeia A

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, D. Milisavljevic (Purdue University), T. Temim (Princeton University), I. De Looze (University of Gent)

Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít nanovo. Příkladem závěrečné fáze životního cyklu hvězd je rozpínající se mračno trosek známé jako Cassiopeia A. Světlo z výbuchu supernovy, která tento pozůstatek vytvořila, bylo poprvé na pozemské obloze vidět asi před 350 lety, ačkoli mu to trvalo 11 000 let, než k nám dorazilo. Ostrý snímek kamerou NIRcam Kosmického dalekohledu Jamese Webba ukazuje ještě horká vlákna a uzlíky ve zbytku supernovy. Bělavá, kouřovitá vnější obálka rozpínající se rázové vlny má průměr asi 20 světelných roků, zatímco jasná skvrna poblíž středu je neutronová hvězda, neuvěřitelně hustý, zhroucený zbytek hmotného jádra hvězdy. Na Webbově podrobném snímku zbytku supernovy Cassiopeia A, kataklyzmatické exploze hmotné hvězdy, se dají identifikovat světelná echa.
Oprava: Na překlep ve slově kataklyzmatické upozornil Petr Zoufalý

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-08-01 Prvky po supernově
  2. NASA: Stars
  3. SEDS.org: Cassiopeia A and Supernova 1680 or 1667
  4. WebbTelescope.org: Cassiopeia A (NIRCam Image)
  5. APOD: 2017-05-01 Chládnoucí neutronová hvězda
  6. WebbTelescope.org: Cassiopeia A Close-ups (NIRCam Image)

Štítky: Hvězdný vývoj, Zbytek supernovy, Cas A, Massive star, Jwst


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »