Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Složitá obálka hvězdy, jejíž výbuch byl vidět před 300 lety, pomáhá astronomům porozumět, jak vlastně hvězdy vybuchují. Tento snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) z observatoře Chandra ukazuje ve třech rentgenových barvách dosud nevídané podrobnosti. Vztah mezi jasností, barvou a...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Komplexní obálka hvězdy jejíž exploze byla vidět před 300 lety pomáhá astronomům porozumět jak hvězda explodovala. Nahoře je nedávno zveřejněný snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) jež ukazuje bezprecedentní podrobnosti ve třech rentgenových barvách. Vztah mezi jasností, barvou a polohou...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Složitá obálka hvězdy, jejíž výbuch byl vidět před 300 lety, pomáhá astronomům porozumět, jak vlastně hvězdy vybuchují. Tento snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) z observatoře Chandra ukazuje ve třech rentgenových barvách dosud nevídané podrobnosti. Vztah mezi jasností, barvou a...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Komplexní obálka hvězdy jejíž exploze byla vidět před 300 lety pomáhá astronomům porozumět jak hvězda explodovala. Nahoře je nedávno zveřejněný snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) jež ukazuje bezprecedentní podrobnosti ve třech rentgenových barvách. Vztah mezi jasností, barvou a polohou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS
