Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Složitá obálka hvězdy, jejíž výbuch byl vidět před 300 lety, pomáhá astronomům porozumět, jak vlastně hvězdy vybuchují. Tento snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) z observatoře Chandra ukazuje ve třech rentgenových barvách dosud nevídané podrobnosti. Vztah mezi jasností, barvou a...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Komplexní obálka hvězdy jejíž exploze byla vidět před 300 lety pomáhá astronomům porozumět jak hvězda explodovala. Nahoře je nedávno zveřejněný snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) jež ukazuje bezprecedentní podrobnosti ve třech rentgenových barvách. Vztah mezi jasností, barvou a polohou...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Proč mění Cassiopeia A svůj vzhled? Dva snímky nedalekého zbytku supernovy pořízené v infračerveném světle s ročním odstupem vykazují pohyby směrem ven obrovskými rychlostmi. Něco takového se nečekalo, protože supernova, která tuto pitoreskní mlhovinu vytvořila, byla vidět už před 325...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Složitá obálka hvězdy, jejíž výbuch byl vidět před 300 lety, pomáhá astronomům porozumět, jak vlastně hvězdy vybuchují. Tento snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) z observatoře Chandra ukazuje ve třech rentgenových barvách dosud nevídané podrobnosti. Vztah mezi jasností, barvou a...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Komplexní obálka hvězdy jejíž exploze byla vidět před 300 lety pomáhá astronomům porozumět jak hvězda explodovala. Nahoře je nedávno zveřejněný snímek zbytku supernovy Cassiopeia A (Cas A) jež ukazuje bezprecedentní podrobnosti ve třech rentgenových barvách. Vztah mezi jasností, barvou a polohou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
