Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá v souhvězdí Labutě (Cygnus) zorné pole dvakrát větší než úplněk. Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaného vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části materiálu obálek vymetené větrem z...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
V NGC 6357 z neznámých důvodů vznikají ty dosud nejhmotnější objevené hvězdy. Nahoře je jedna z takových hmotných hvězd v NGC 6357, která si svým energetickým světlem v okolním prachu a plynu vykrajuje svůj vlastní mezihvězdný hrad. Složité vzory v celé mlhovině způsobují komplexní...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Tato kosmická bublina rozfouknutá rychlými větry z horkých hmotných hvězd je obrovská. Je katalogizovaná jako Sharpless 308, leží asi 5200 světelných let daleko v souhvězdí Velký pes (Canis Major) a na obloze pokrývá 2/3 stupně (ve srovnání s 1/2 stupněm úplňku). To v odhadované...
NGC 3199 je zářivé kosmické mračno v jižním souhvězdí Lodního kýlu (Carina) a nachází se asi 12 000 světelných let daleko. Tato mlhovina, která zde ve falešných barvách vypadá trochu strašidelně, měří asi 75 světelných let. I když tento hloubkový snímek ukazuje celý prstenec, tak s mnohem...
Hvězdná exploze katalogizovaná jako supernova SN 2006gy září ve své hostitelské galaxii NGC 1262 jednak na širokoúhlém snímku (vlevo) a též na zvětšeném pohledu oblasti kolem jádra galaxie (horní pravý panel). Při odhadované vzdálenosti 240 miliónů světelných let byla SN 2006gy jasnější a...
Hvězdy na útěku jsou hmotné hvězdy, které se rychle pohybují mezihvězdným prostorem. Hvězda na útěku Alfa Cam, podobně jako loď plující vesmírným mořem, vytváří tento vznešený oblouk rázové vlny při pohybu rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, takže na své cestě stlačuje mezihvězdný...
Div jižní oblohy planety Země, hvězdokupa Trumpler 14, se nachází asi devět tisíc světelných let daleko v komplexu Carina, v bohaté hvězdotvorné oblasti na okraji obrovského molekulárního mraku. Tento rentgenový portrét hvězdokupy Trumpler 14 ve falešných barvách z družicové observatoře...
Obrázek je to krásný, ale přitom tato pěkná kosmická obálka vznikla při skoro neuvěřitelném násilí, vytvořil ji výbuch hvězdy 20 krát hmotnější jak Slunce, který při výbuchu supernovy odvrhl její vnější vrstvy. Jak rozpínající se mračno trosek vymetalo materiál v okolním mezihvězdném...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina mezihvězdného plynu velká 25 světelných let. Vytvořily ji větry z jasné, masivní hvězdy, která je vidět u středu tohoto kompozitního obrázku, rázem stlačená plynová vlákna zářící v optických vlnových délkách reprezentují zelené a...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Masivní hvězda IRS4 začíná rozpínat svá křídla. Materiál proudící z této nové hvězdy zrozené teprve před 100 000 lety vytváří mlhovinu nazývanou Sharpless 106 (S106), jež je na snímku nahoře. Rozsáhlý disk prachu a plynu obíhající Infračervený zdroj 4 (IRS4 - Infrared Source 4), je...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá v souhvězdí Labutě (Cygnus) zorné pole dvakrát větší než úplněk. Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaného vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části materiálu obálek vymetené větrem z...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
V NGC 6357 z neznámých důvodů vznikají ty dosud nejhmotnější objevené hvězdy. Nahoře je jedna z takových hmotných hvězd v NGC 6357, která si svým energetickým světlem v okolním prachu a plynu vykrajuje svůj vlastní mezihvězdný hrad. Složité vzory v celé mlhovině způsobují komplexní...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Tato kosmická bublina rozfouknutá rychlými větry z horkých hmotných hvězd je obrovská. Je katalogizovaná jako Sharpless 308, leží asi 5200 světelných let daleko v souhvězdí Velký pes (Canis Major) a na obloze pokrývá 2/3 stupně (ve srovnání s 1/2 stupněm úplňku). To v odhadované...
NGC 3199 je zářivé kosmické mračno v jižním souhvězdí Lodního kýlu (Carina) a nachází se asi 12 000 světelných let daleko. Tato mlhovina, která zde ve falešných barvách vypadá trochu strašidelně, měří asi 75 světelných let. I když tento hloubkový snímek ukazuje celý prstenec, tak s mnohem...
Hvězdná exploze katalogizovaná jako supernova SN 2006gy září ve své hostitelské galaxii NGC 1262 jednak na širokoúhlém snímku (vlevo) a též na zvětšeném pohledu oblasti kolem jádra galaxie (horní pravý panel). Při odhadované vzdálenosti 240 miliónů světelných let byla SN 2006gy jasnější a...
Hvězdy na útěku jsou hmotné hvězdy, které se rychle pohybují mezihvězdným prostorem. Hvězda na útěku Alfa Cam, podobně jako loď plující vesmírným mořem, vytváří tento vznešený oblouk rázové vlny při pohybu rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, takže na své cestě stlačuje mezihvězdný...
Div jižní oblohy planety Země, hvězdokupa Trumpler 14, se nachází asi devět tisíc světelných let daleko v komplexu Carina, v bohaté hvězdotvorné oblasti na okraji obrovského molekulárního mraku. Tento rentgenový portrét hvězdokupy Trumpler 14 ve falešných barvách z družicové observatoře...
Obrázek je to krásný, ale přitom tato pěkná kosmická obálka vznikla při skoro neuvěřitelném násilí, vytvořil ji výbuch hvězdy 20 krát hmotnější jak Slunce, který při výbuchu supernovy odvrhl její vnější vrstvy. Jak rozpínající se mračno trosek vymetalo materiál v okolním mezihvězdném...
NGC 6888, též známá jako mlhovina Srpek, je kosmická bublina mezihvězdného plynu velká 25 světelných let. Vytvořily ji větry z jasné, masivní hvězdy, která je vidět u středu tohoto kompozitního obrázku, rázem stlačená plynová vlákna zářící v optických vlnových délkách reprezentují zelené a...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Masivní hvězda IRS4 začíná rozpínat svá křídla. Materiál proudící z této nové hvězdy zrozené teprve před 100 000 lety vytváří mlhovinu nazývanou Sharpless 106 (S106), jež je na snímku nahoře. Rozsáhlý disk prachu a plynu obíhající Infračervený zdroj 4 (IRS4 - Infrared Source 4), je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
