Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prstencová mlhovina WR 134

Uznání a copyright: Craig Stocks

Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek materiálu vyvrženého větrem z Wolf-Rayetovy hvězdy WR 134, nejjasnější hvězdy blízko středu snímku, a ty jsou ponořené do mezihvězdných oblaků plynu a prachu. Podle odhadů vzdálenosti je hvězda WR 134 asi 6 000 světelných roků daleko, takže snímek zabírá něco přes 50 světelných roků. Hmotné Wolf-Rayetovy hvězdy spálily své jaderné palivo velkou rychlostí, odhazují své vnější obálky mohutnými hvězdnými větry a závěrečnou fázi vývoje hmotných hvězd ukončují velkolepou explozí supernovy. Hvězdné větry a závěrečné supernovy obohacují mezihvězdný materiál o těžké prvky, které se stanou součástí budoucích generací hvězd.

Seznam odkazů v popisu

  1. Facebook: Craig Stocks: This is the area surrounding WR134.
  2. CloudyNights.com: OK, I'll Ask IT: What Are Definitions of SHO and HOO?
  3. APOD: 2009-09-15 NGC 6888: Srpková mlhovina
  4. APOD: 2023-03-18 Wolf Rayet 124
  5. APOD: 2022-06-09 Kosmická mračna v Labuti
  6. Harvard.edu: Chandra: Crescent Nebula: Live Fast, Blow Hard and Die Young
  7. Harvard.edu: Kinematical study of ring nebulae around galactic Wolf-Rayet stars.
  8. APOD: 2001-10-26 Prvky v pozůstatcích
  9. APOD: 2012-05-17 Herschelův Cygnus X

Štítky: Wolf-Rayet, Massive star, Hvězdný vítr, Supernovy


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »