Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Co se to děje v centru naší Galaxie? S odpovědí může pomoci nově sestavené podrobné panorama, které zkoumá oblasti nad a pod galaktickou rovinou v rádiových vlnách a v rentgenovém světle. Rentgenové světlo zaznamenané družicovou observatoří Chandra je vidět v barvách oranžové (horké), zelené...
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak...
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Horká mračna plynu táhnou z roviny naší Galaxie Mléčné dráhy obrovským komínem, který byl nedávno zobrazen v rádiových vlnách. Tým kanadské přehlídky galaktické roviny použil řadu radioteleskopů k přehlídce ionizovaného plynu v oblasti známé jako W4. Vespodu W4 a a ve středu snímku...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Co se to děje v centru naší Galaxie? S odpovědí může pomoci nově sestavené podrobné panorama, které zkoumá oblasti nad a pod galaktickou rovinou v rádiových vlnách a v rentgenovém světle. Rentgenové světlo zaznamenané družicovou observatoří Chandra je vidět v barvách oranžové (horké), zelené...
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak...
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
