Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem...
Nyní se ve stejné galaxii opakuje supernova podruhé. Příčinou je efekt gravitační čočky od hmotné kupy galaxií MACS J0138 v popředí, která vytváří vícenásobné obrazy galaxie v dokonalém zákrytu za ní v pozadí (MRG-M0138). Obzvláště zajímavé je to, že tato galaxie v pozadí má mladé hvězdy, které...
Tato galaxie není jen hezká, je i užitečná. Nádherná spirální galaxie NGC 1309 vzdálená asi 100 milionů světelných let leží na břehu souhvězdí řeky (Eridanus). NGC 1309 se rozprostírá na ploše asi 30 000 světelných let, takže má asi třetinovou velikost naší větší galaxie Mléčná dráha. Spirální...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Co se to děje v centru naší Galaxie? S odpovědí může pomoci nově sestavené podrobné panorama, které zkoumá oblasti nad a pod galaktickou rovinou v rádiových vlnách a v rentgenovém světle. Rentgenové světlo zaznamenané družicovou observatoří Chandra je vidět v barvách oranžové (horké), zelené...
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak...
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Horká mračna plynu táhnou z roviny naší Galaxie Mléčné dráhy obrovským komínem, který byl nedávno zobrazen v rádiových vlnách. Tým kanadské přehlídky galaktické roviny použil řadu radioteleskopů k přehlídce ionizovaného plynu v oblasti známé jako W4. Vespodu W4 a a ve středu snímku...
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem...
Nyní se ve stejné galaxii opakuje supernova podruhé. Příčinou je efekt gravitační čočky od hmotné kupy galaxií MACS J0138 v popředí, která vytváří vícenásobné obrazy galaxie v dokonalém zákrytu za ní v pozadí (MRG-M0138). Obzvláště zajímavé je to, že tato galaxie v pozadí má mladé hvězdy, které...
Tato galaxie není jen hezká, je i užitečná. Nádherná spirální galaxie NGC 1309 vzdálená asi 100 milionů světelných let leží na břehu souhvězdí řeky (Eridanus). NGC 1309 se rozprostírá na ploše asi 30 000 světelných let, takže má asi třetinovou velikost naší větší galaxie Mléčná dráha. Spirální...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Co se to děje v centru naší Galaxie? S odpovědí může pomoci nově sestavené podrobné panorama, které zkoumá oblasti nad a pod galaktickou rovinou v rádiových vlnách a v rentgenovém světle. Rentgenové světlo zaznamenané družicovou observatoří Chandra je vidět v barvách oranžové (horké), zelené...
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak...
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
