Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem...
Nyní se ve stejné galaxii opakuje supernova podruhé. Příčinou je efekt gravitační čočky od hmotné kupy galaxií MACS J0138 v popředí, která vytváří vícenásobné obrazy galaxie v dokonalém zákrytu za ní v pozadí (MRG-M0138). Obzvláště zajímavé je to, že tato galaxie v pozadí má mladé hvězdy, které...
Tato galaxie není jen hezká, je i užitečná. Nádherná spirální galaxie NGC 1309 vzdálená asi 100 milionů světelných let leží na břehu souhvězdí řeky (Eridanus). NGC 1309 se rozprostírá na ploše asi 30 000 světelných let, takže má asi třetinovou velikost naší větší galaxie Mléčná dráha. Spirální...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Co se to děje v centru naší Galaxie? S odpovědí může pomoci nově sestavené podrobné panorama, které zkoumá oblasti nad a pod galaktickou rovinou v rádiových vlnách a v rentgenovém světle. Rentgenové světlo zaznamenané družicovou observatoří Chandra je vidět v barvách oranžové (horké), zelené...
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak...
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Horká mračna plynu táhnou z roviny naší Galaxie Mléčné dráhy obrovským komínem, který byl nedávno zobrazen v rádiových vlnách. Tým kanadské přehlídky galaktické roviny použil řadu radioteleskopů k přehlídce ionizovaného plynu v oblasti známé jako W4. Vespodu W4 a a ve středu snímku...
Některé partie vývoje vesmíru jsou stále opředeny celou řadou otázek. Tak například pozorujeme velmi hmotné velmi staré galaxie, tzv. modrá monstra, v nichž se zřejmě nachází výrazně méně prachu, než by odpovídalo předpokládanému kosmickému vývoji. Na tuto problematiku se zaměřil tým vědců s návrhem...
Nyní se ve stejné galaxii opakuje supernova podruhé. Příčinou je efekt gravitační čočky od hmotné kupy galaxií MACS J0138 v popředí, která vytváří vícenásobné obrazy galaxie v dokonalém zákrytu za ní v pozadí (MRG-M0138). Obzvláště zajímavé je to, že tato galaxie v pozadí má mladé hvězdy, které...
Tato galaxie není jen hezká, je i užitečná. Nádherná spirální galaxie NGC 1309 vzdálená asi 100 milionů světelných let leží na břehu souhvězdí řeky (Eridanus). NGC 1309 se rozprostírá na ploše asi 30 000 světelných let, takže má asi třetinovou velikost naší větší galaxie Mléčná dráha. Spirální...
Tento kosmický snímek pořízený pomocí úzkopásmových filtrů pokrývá zorné pole o velikosti Měsíce v úplňku v souhvězdí Labutě (Cygnus). Zvýrazňuje jasný okraj prstencovité mlhoviny, kterou sleduje v záři ionizovaných plynů síry, vodíku a kyslíku. Složité zářící oblouky jsou části bublin nebo obálek...
Co se to děje v centru naší Galaxie? S odpovědí může pomoci nově sestavené podrobné panorama, které zkoumá oblasti nad a pod galaktickou rovinou v rádiových vlnách a v rentgenovém světle. Rentgenové světlo zaznamenané družicovou observatoří Chandra je vidět v barvách oranžové (horké), zelené...
Vliv supernov na chemické změny v mezihvězdném prostředí je neustále cílem aktivního výzkumu. Rozsáhlý tým, jehož členy byli i dva pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU, se zabýval bilancí, zda výbuch supernovy v rozpínající se obálce okolní prostředí o prach obohatí nebo zda naopak...
Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan...
Tento barevný kosmický snímek pořízený s úzkopásmovými a širokopásmovými filtry pokrývá v souhvězdí Labutě zorné pole zhruba velikosti měsíčního úplňku. Vyniká na něm okraj prstenci podobné mlhoviny zaplněné ionizovaným vodíkem a kyslíkem. Komplexní a zářící oblouky jsou bublinami nebo obálkami...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
