Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prvky po supernově

Uznání: NASA/CXC/SAO

Hmotné hvězdy tráví své krátké životy zuřivým spalováním jaderného paliva. Fúzí za extrémních teplot a hustot kolem stelárního jádra se jádra lehkých prvků jako je vodík a helium slučují na těžší prvky jako je uhlík, kyslík, až po železo. Takže výbuch supernovy je nevyhnutelným a okázalým zánikem hvězdy, při kterém se do vesmíru dostávají trosky obohacené těžšími prvky, které se pak začlení do dalších hvězd, planet a lidí. Jedno takové horké mračno expandujících trosek o průměru 36 světelných let je vidět na podrobném rentgenovém snímku ve falešných barvách z družicové observatoře Chandra. Mladý zbytek supernovy má katalogové označení G292.0+1.8 a je asi 20 000 světelných let daleko v jižním souhvězdí Kentaura. Světlo z výbuchu této supernovy k Zemi poprvé dolétlo asi před 1600 lety. Modré barvy zvýrazňují filamenty plynu o teplotě mnoha miliónů stupňů výjmečně bohaté na kyslík, neon a hořčík. Tato obohacující supernova také po sobě zanechala pulzar, rotující neutronovou hvězdu, která je zbytkem zhrouceného jádra hvězdy. Snímek byl zveřejněn jako součást oslav 20. výročí rentgenové observatoře Chandra.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-10-24 Odkud pochází prvky
  2. WebElements.com: The periodic table of the elements
  3. NASA: Chemical Segregation in Tycho
  4. Wikipedia: File:A_Sunday_on_La_Grande_Jatte,_Georges_Seurat,_1884.png
  5. arXiv.org: A Pulsar Wind Nebula in the Oxygen-Rich Supernova Remnant G292.0+1.8
  6. NASA: Educators' Corner
  7. NASA: G292.0+1.8
  8. NASA: NASA’s Chandra X-Ray Observatory Celebrates Its 20th Anniversary

Štítky: Zbytek supernovy, Rentgenový, Nucleosynthesis


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »