Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je rubáš umírající hvězdy podobné Slunci. Nachází se asi 1600 světelných roků od Země v ostrovidném souhvězdí Rysa (Lynx). Rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o rozměru asi 4 světelné roky byl odvržen do mezihvězdného prostoru, protože centrální...
V bohatých hvězdných polích Mléčné dráhy se ve vzdálenosti asi 8000 světelných roků v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) nachází hvězdokupa NGC 7789. Hvězdokupu objevila koncem 18. století astronomka Caroline Lucretia Herschel a je známá také jako Karolínina růže. Hvězdy a mezery mezi hvězdami dávají...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je záhrobní rubáš umírající, Slunci podobné hvězdy. Nachází se zhruba 1600 světelných roků od Země v souhvězdí ostrovidného Rysa (Lynx). Tento rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o průměru asi 4 světelné roky byl odhozen do mezihvězdného prostoru,...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
M13 se nazývá jako Velká kulová hvězdokupa v Herkulu. Koule hvězd čítajících stovky tisíc nahuštěných do oblasti o průměru 150 světelných let se nachází asi 25 000 světelných let daleko. Ostrý barevný snímek M13 vlevo nahoře dobře zná mnoho astrofotografů. Přesto diagram barvy versus...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Hvězdokupa NGC 7789 je vzdálená asi 8000 světelných let a nachází se v bohatém poli hvězd v Mléčné dráze v souhvězdí Kasiopeja. Hvězdokupu objevila koncem 18. století astronomka Caroline Lucretia Herschel, takže je též známá jako Karolinina růže. Její sugestivní vzhled tvoří komplex hvězd a...
NGC 2818 je krásná planetární mlhovina, plynný obal kolem umírající, Slunci podobné hvězdy. Může nabídnout pohled do budoucnosti, která čeká naše vlastní Slunce za dalších asi 5 miliard let, protože tak dlouho bude ve svém jádře při nukleární fúzi spalovat trvale vodík a potom nakonec bude...
Planetární mlhovina Abell 36 je pěkný plynný plášť umírající Slunci podobné hvězdy a nachází se zhruba 800 světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo). Tento ostrý teleskopický pohled zabírá v této vzdálenosti přes 1,5 světelného roku. Centrální hvězda v mlhovině, která odhazuje svoje...
Hvězdokupa NGC 7789 je vzdálená asi 8000 světelných let a nachází se v bohatém poli hvězd v Mléčné dráze v souhvězdí Kasiopeja. Hvězdokupa je objevem astronomky Caroline Lucretia Herschel koncem 18. století, takže je též známá jako Karolinina růže. Její sugestivní vzhled tvoří komplex hvězd a...
Tyto komplexní prašné mlhoviny sídlí u okraje molekulárního mračna v Býku ve vzdálenosti zhruba 450 světelných let. Na této kosmické scéně vznikají hvězdy včetně extrémně mladistvé prominentní RY Tauri vlevo nahoře na tomto 1,5 stupně širokém teleskopickém poli. Hvězda RY Tauri je hvězda...
Je to čím se stane naše Slunce? Dost možná. Ta bublina expandujícího plynu na snímku nahoře je planetární mlhovina PK 164 +31.1, zbytek atmosféry Slunci podobné hvězdy, která byla odvržena, když byly vyčerpány poslední zbytky vodíku pro nukleární fúzi v jádru. Poblíž středu mlhoviny je...
Tento ostrý pohled z Hubblova kosmického dalekohledu se dívá hluboko do NGC 6752. Tato kulová hvězdokupa vzdálená asi 13 000 světelných let v jižním souhvězdí Páva sídlí v halu naší Mléčné dráhy. NGC 6752 je stará přes 10 miliard let, svých asi 100 tisíc hvězd udržuje v kouli o průměru...
NGC 2438 je planetární mlhovina, plynový obal odvržený umírající, Slunci podobnou hvězdou starou miliardy let, jejíž centrální rezervoár vodíkového paliva se vyčerpal. NGC 2438 se nachází asi 3 000 světelných let daleko v námořním souhvězdí Lodní záď (Puppis). Je pozoruhodné, že NGC 2438 se...
Planetární mlhoviny jsou odvrhovány umírajícími, Slunci podobnými hvězdami a jsou krátkými, ale slavnými fázemi hvězdného vývoje. Tyto plynné obálky jsou ionizovány velmi žhavými centrálními zdroji, což bývají smršťující se jádra hvězd, která vypotřebovala svoje palivo pro nukleární fúzi. Jejich...
Velká a krásná galaxie v Andromedě, neboli M31, je spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Tento složitý kompozitní obraz Andromedy mimo viditelné spektrum vytvořily dvě vesmírné observatoře. Na pozoruhodném pohledu jsou místa se současnými a budoucími hvězdami. Data v...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Tato nádherná, symetrická planetární mlhovina katalogizovaná jako MWP1 se nachází v severním souhvězdí Labutě (Cygnus), asi 4500 světelných let daleko. Je to jedna z největších planetárních mlhovin, měří asi 15 světelných let. Podle rozpínání mlhoviny je její věk 150 tisíc let, v životě...
Tato kosmická bublina rozfouknutá rychlými větry z horkých hmotných hvězd je obrovská. Je katalogizovaná jako Sharpless 308, leží asi 5200 světelných let daleko v souhvězdí Velký pes (Canis Major) a na obloze pokrývá 2/3 stupně (ve srovnání s 1/2 stupněm úplňku). To v odhadované...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Hvězdy jako je Slunce využívají vodík jako palivo, ve svých jádrech jej "spalují" na hélium jadernou fúzí. Co se stane, když vodík dojde? Nějakou dobu vodík hoří v obálce obklopující jádro hvězdy, hvězda expanduje a stává se červeným obrem. Jasné červeno-oranžové hvězdy na tomto krásném...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
NGC1850 je velká hvězdokupa ve vzdálenosti asi 166 tisíc světelných let od Země v naší sousední galaxii Velký Magelanův oblak (Large Magellanic Cloud - LMC). Barvy hvězdokupy na tomto krásném kompozitním snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope odhalují různé populace hvězd. Žlutavé hvězdy...
V našem koutě galaxie jsou hvězdy příliš daleko od sebe bez nebezpečí srážek, ale v hustých jádrech kulových hvězdokup mohou být srážky poměrně časté. Badatelé mají skutečně důkazy, že řada šesti modrých hvězd blízko sebe, jež je vidět pod nápisem tohoto snímku z dalekohledu Hubble Space...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je rubáš umírající hvězdy podobné Slunci. Nachází se asi 1600 světelných roků od Země v ostrovidném souhvězdí Rysa (Lynx). Rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o rozměru asi 4 světelné roky byl odvržen do mezihvězdného prostoru, protože centrální...
V bohatých hvězdných polích Mléčné dráhy se ve vzdálenosti asi 8000 světelných roků v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia) nachází hvězdokupa NGC 7789. Hvězdokupu objevila koncem 18. století astronomka Caroline Lucretia Herschel a je známá také jako Karolínina růže. Hvězdy a mezery mezi hvězdami dávají...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii žijí velkolepým životem. Vznikají zhroucením z obrovských vesmírných mračen, zapalují jadernou výheň a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru tvorba hvězd může začít nanovo. Příkladem...
Planetární mlhovina Jones-Emberson 1 je záhrobní rubáš umírající, Slunci podobné hvězdy. Nachází se zhruba 1600 světelných roků od Země v souhvězdí ostrovidného Rysa (Lynx). Tento rozpínající se zbytek atmosféry umírající hvězdy o průměru asi 4 světelné roky byl odhozen do mezihvězdného prostoru,...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalé životy. Po kolapsu z ohromných kosmických mračen se zažehne jejich nukleární výheň a v jejich jádrech vznikají těžší prvky. Obohacený materiál je po několika miliónech let vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde zase znova začíná vznik...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze žijí naplno. Po smrštění z rozsáhlých kosmických mračen zapálí svůj jaderný zdroj a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. O několik miliónů let později tento obohacený materiál vyvrhnou zpátky do mezihvězdného prostoru a životní cyklus hvězd může znovu...
M13 se nazývá jako Velká kulová hvězdokupa v Herkulu. Koule hvězd čítajících stovky tisíc nahuštěných do oblasti o průměru 150 světelných let se nachází asi 25 000 světelných let daleko. Ostrý barevný snímek M13 vlevo nahoře dobře zná mnoho astrofotografů. Přesto diagram barvy versus...
Hmotné hvězdy v naší Mléčné dráze si žijí skvělé životy. Nejprve se zhroutí z ohromných kosmických mračen, zapálí své termnojaderné kotle a ve svých jádrech vytvářejí těžší prvky. Po několika miliónech let výbuchem vrhnou zpátky do mezihvězdného prostrou obohacený materiál a vývoj hvězd začíná...
Hvězdokupa NGC 7789 je vzdálená asi 8000 světelných let a nachází se v bohatém poli hvězd v Mléčné dráze v souhvězdí Kasiopeja. Hvězdokupu objevila koncem 18. století astronomka Caroline Lucretia Herschel, takže je též známá jako Karolinina růže. Její sugestivní vzhled tvoří komplex hvězd a...
NGC 2818 je krásná planetární mlhovina, plynný obal kolem umírající, Slunci podobné hvězdy. Může nabídnout pohled do budoucnosti, která čeká naše vlastní Slunce za dalších asi 5 miliard let, protože tak dlouho bude ve svém jádře při nukleární fúzi spalovat trvale vodík a potom nakonec bude...
Planetární mlhovina Abell 36 je pěkný plynný plášť umírající Slunci podobné hvězdy a nachází se zhruba 800 světelných let daleko v souhvězdí Panny (Virgo). Tento ostrý teleskopický pohled zabírá v této vzdálenosti přes 1,5 světelného roku. Centrální hvězda v mlhovině, která odhazuje svoje...
Hvězdokupa NGC 7789 je vzdálená asi 8000 světelných let a nachází se v bohatém poli hvězd v Mléčné dráze v souhvězdí Kasiopeja. Hvězdokupa je objevem astronomky Caroline Lucretia Herschel koncem 18. století, takže je též známá jako Karolinina růže. Její sugestivní vzhled tvoří komplex hvězd a...
Tyto komplexní prašné mlhoviny sídlí u okraje molekulárního mračna v Býku ve vzdálenosti zhruba 450 světelných let. Na této kosmické scéně vznikají hvězdy včetně extrémně mladistvé prominentní RY Tauri vlevo nahoře na tomto 1,5 stupně širokém teleskopickém poli. Hvězda RY Tauri je hvězda...
Je to čím se stane naše Slunce? Dost možná. Ta bublina expandujícího plynu na snímku nahoře je planetární mlhovina PK 164 +31.1, zbytek atmosféry Slunci podobné hvězdy, která byla odvržena, když byly vyčerpány poslední zbytky vodíku pro nukleární fúzi v jádru. Poblíž středu mlhoviny je...
Tento ostrý pohled z Hubblova kosmického dalekohledu se dívá hluboko do NGC 6752. Tato kulová hvězdokupa vzdálená asi 13 000 světelných let v jižním souhvězdí Páva sídlí v halu naší Mléčné dráhy. NGC 6752 je stará přes 10 miliard let, svých asi 100 tisíc hvězd udržuje v kouli o průměru...
NGC 2438 je planetární mlhovina, plynový obal odvržený umírající, Slunci podobnou hvězdou starou miliardy let, jejíž centrální rezervoár vodíkového paliva se vyčerpal. NGC 2438 se nachází asi 3 000 světelných let daleko v námořním souhvězdí Lodní záď (Puppis). Je pozoruhodné, že NGC 2438 se...
Planetární mlhoviny jsou odvrhovány umírajícími, Slunci podobnými hvězdami a jsou krátkými, ale slavnými fázemi hvězdného vývoje. Tyto plynné obálky jsou ionizovány velmi žhavými centrálními zdroji, což bývají smršťující se jádra hvězd, která vypotřebovala svoje palivo pro nukleární fúzi. Jejich...
Velká a krásná galaxie v Andromedě, neboli M31, je spirální galaxie vzdálená asi 2,5 miliónů světelných let. Tento složitý kompozitní obraz Andromedy mimo viditelné spektrum vytvořily dvě vesmírné observatoře. Na pozoruhodném pohledu jsou místa se současnými a budoucími hvězdami. Data v...
Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...
Tato nádherná, symetrická planetární mlhovina katalogizovaná jako MWP1 se nachází v severním souhvězdí Labutě (Cygnus), asi 4500 světelných let daleko. Je to jedna z největších planetárních mlhovin, měří asi 15 světelných let. Podle rozpínání mlhoviny je její věk 150 tisíc let, v životě...
Tato kosmická bublina rozfouknutá rychlými větry z horkých hmotných hvězd je obrovská. Je katalogizovaná jako Sharpless 308, leží asi 5200 světelných let daleko v souhvězdí Velký pes (Canis Major) a na obloze pokrývá 2/3 stupně (ve srovnání s 1/2 stupněm úplňku). To v odhadované...
Duchovitá, sférická mlhovina Abell 39 má asi pět světelných let a je pozorohudně jednoduchá. Kosmická koule uvnitř naší vlastní Mléčné dráhy se nachází zhruba 7000 světelných let daleko v souhvězdí Herkules. Abell 39 je planetární mlhovina, která vznikla, když kdysi Slunci podobná hvězda...
Hmotné hvězdy v naší galaxii Mléčné dráze žily své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení kosmických mračen zapálily svoje jaderné milíře a vytvářely ve svých jádrech těžké prvky. Po několika málo miliónech let se obohacený materiál odvrhnul zpátky do mezihvězdného prostoru, kde začal znovu...
Hmotné hvězdy žily v naší Mléčné dráze své okázalé životy po miliardy let. Po zhroucení obrovských kosmických mračen se ve vzniklých hvězdách zažehly nukleární reakce a v jejich jádrech se začaly vytvářet těžké prvky. Po několika miliónech let se obohacený materiál vyvrhnul zpátky do...
Hvězdy jako je Slunce využívají vodík jako palivo, ve svých jádrech jej "spalují" na hélium jadernou fúzí. Co se stane, když vodík dojde? Nějakou dobu vodík hoří v obálce obklopující jádro hvězdy, hvězda expanduje a stává se červeným obrem. Jasné červeno-oranžové hvězdy na tomto krásném...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
NGC1850 je velká hvězdokupa ve vzdálenosti asi 166 tisíc světelných let od Země v naší sousední galaxii Velký Magelanův oblak (Large Magellanic Cloud - LMC). Barvy hvězdokupy na tomto krásném kompozitním snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope odhalují různé populace hvězd. Žlutavé hvězdy...
V našem koutě galaxie jsou hvězdy příliš daleko od sebe bez nebezpečí srážek, ale v hustých jádrech kulových hvězdokup mohou být srážky poměrně časté. Badatelé mají skutečně důkazy, že řada šesti modrých hvězd blízko sebe, jež je vidět pod nápisem tohoto snímku z dalekohledu Hubble Space...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
