Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barvy a magnitudy M13

Image Credit & Copyright: Tolga Gumusayak, Robert Vanderbei

M13 se nazývá jako Velká kulová hvězdokupa v Herkulu. Koule hvězd čítajících stovky tisíc nahuštěných do oblasti o průměru 150 světelných let se nachází asi 25 000 světelných let daleko. Ostrý barevný snímek M13 vlevo nahoře dobře zná mnoho astrofotografů. Přesto diagram barvy versus magnitudy v M13 na panelu vpravo dole pořízený ze stejných obrazových dat nabízí další více vypovídající pohled. Diagram též známý jako Hertzsprung-Russellův (HR) diagram vynáší zdánlivé jasnosti jednotlivých hvězd v kupě proti barevnému indexu. Barevný index se pro každou hvězdu určuje odečtením jasnosti (v magnitudách) změřené přes červený filtr od její jasnosti změřené přes modrý filtr (B-R). Modré hvězdy jsou horké a červené hvězdy jsou chladné, takže astronomický barevný index se pohybuje od modřejších k červenějším hvězdám a sleduje poměrnou teplotu hvězd od leva (horké) do prava (studené). V HR diagramu M13 hvězdy zřetelně spadají do odlišných skupin. Široký pruh sahající úhlopříčně zprava odspodu je hlavní posloupnost kupy. Ostrý obrat doprava nahoru sleduje větev červených obrů, zatímco modří obři jsou uskupení vlevo nahoře. Hvězdy v M13 vznikly ve stejnou dobu a nejprve se všechny nacházely na hlavní posloupnosti podle hmotnosti, ty s nižší hmotností vpravo dole. V průběhu doby se hvězdy s vyšší hmotností vyvinuly mimo hlavníposloupnost do červených a modrých obrů a dál. Poloha obratu na hlavní posloupnosti do větve červených obrů ukazuje, že hvězdokupa má věk asi 12 miliard let.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Messier_13
  2. NASA: Messier 13 (The Hercules Cluster)
  3. AstroBin.com: Tolga: M13 and HR Diagram
  4. Princeton.edu: Hertzsprung-Russell Diagrams for Globular and Open Clusters
  5. Wikipedia: Hertzsprung%E2%80%93Russell_diagram
  6. Wikipedia: Magnitude_(astronomy)
  7. APOD: 2014-05-30 Planetární mlhovina Abell 36
  8. Harvard.edu: Globular Clusters as Cradles of Life and Advanced Civilizations

Štítky: Kulová hvězdokupa, M13, Cmd, Hvězdný vývoj


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »