Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. červen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. červen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barvy a magnitudy M13

Image Credit & Copyright: Tolga Gumusayak, Robert Vanderbei

M13 se nazývá jako Velká kulová hvězdokupa v Herkulu. Koule hvězd čítajících stovky tisíc nahuštěných do oblasti o průměru 150 světelných let se nachází asi 25 000 světelných let daleko. Ostrý barevný snímek M13 vlevo nahoře dobře zná mnoho astrofotografů. Přesto diagram barvy versus magnitudy v M13 na panelu vpravo dole pořízený ze stejných obrazových dat nabízí další více vypovídající pohled. Diagram též známý jako Hertzsprung-Russellův (HR) diagram vynáší zdánlivé jasnosti jednotlivých hvězd v kupě proti barevnému indexu. Barevný index se pro každou hvězdu určuje odečtením jasnosti (v magnitudách) změřené přes červený filtr od její jasnosti změřené přes modrý filtr (B-R). Modré hvězdy jsou horké a červené hvězdy jsou chladné, takže astronomický barevný index se pohybuje od modřejších k červenějším hvězdám a sleduje poměrnou teplotu hvězd od leva (horké) do prava (studené). V HR diagramu M13 hvězdy zřetelně spadají do odlišných skupin. Široký pruh sahající úhlopříčně zprava odspodu je hlavní posloupnost kupy. Ostrý obrat doprava nahoru sleduje větev červených obrů, zatímco modří obři jsou uskupení vlevo nahoře. Hvězdy v M13 vznikly ve stejnou dobu a nejprve se všechny nacházely na hlavní posloupnosti podle hmotnosti, ty s nižší hmotností vpravo dole. V průběhu doby se hvězdy s vyšší hmotností vyvinuly mimo hlavníposloupnost do červených a modrých obrů a dál. Poloha obratu na hlavní posloupnosti do větve červených obrů ukazuje, že hvězdokupa má věk asi 12 miliard let.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Messier_13
  2. NASA: Messier 13 (The Hercules Cluster)
  3. AstroBin.com: Tolga: M13 and HR Diagram
  4. Princeton.edu: Hertzsprung-Russell Diagrams for Globular and Open Clusters
  5. Wikipedia: Hertzsprung%E2%80%93Russell_diagram
  6. Wikipedia: Magnitude_(astronomy)
  7. APOD: 2014-05-30 Planetární mlhovina Abell 36
  8. Harvard.edu: Globular Clusters as Cradles of Life and Advanced Civilizations

Štítky: Kulová hvězdokupa, M13, Cmd, Hvězdný vývoj


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »