Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek Tychonovy supernovy rentgenově

Uznání: NASA / CXC / F.J. Lu (Chinese Academy of Sciences) et al.

Která hvězda vytvořila tento obrovský načechraný míč? Na snímku je horká rozpínající se mlhovina zbytku Tychonovy supernovy, důsledek výbuchu hvězdy, který poprvé před více než 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Díváte se na kompozitní obraz ze tří snímků v rentgenových barvách pořízených družicovou rentgenovou observatoří Chandra. Rozpínající se mračno plynu je extrémně horké a jen trochu málo odlišné rychlosti expanze dávají mračnu měkce nafouknutý vzhled. I když hvězda, která zbytek SN 1572 vytvořila, je nejspíše úplně pryč, tak hvězda zvaná Tycho G je příliš slabá, než aby se tady dala rozlišit, ale považuje se za její doprovodnou složku. Hledání zbytků původce Tychonovy supernovy je zvláště důležité, protože jde o supernovu typu Ia, důležitou příčku na žebříčku vzdáleností, kterým se kalibruje škála viditelného vesmíru. Jasnost maxima u supernov typu Ia se považuje za dobře probádanou a tím jsou tyto supernovy velice hodnotné při určování vztahů mezi jasností a vzdáleností ve vzdáleném vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: SN 1572
  2. Rice.edu: Tycho Brahe (1546-1601)
  3. Harvard.edu: Tycho's Supernova Remnant: NASA'S Chandra Finds New Evidence on Origin of Supernovas
  4. NASA: Tour of the Electromagnetic Spectrum: X-Rays
  5. Harvard.edu: About Chandra
  6. SI.edu: A Tour of Tycho's Supernova Remnant movie of NASA' Chandra observatory
  7. Youtube.com: Puffer Fish Puff Up
  8. Seds.org: SN 1572, Tycho's Supernova
  9. Wikipedia: Tycho G
  10. arXiv.org: An X-ray and Radio Study of the Varying Expansion Velocities in Tycho's Supernova Remnant
  11. Solstation.com: Tycho's Star
  12. Youtube.com: Birth of the Tycho Brahe's 1572 supernova remnant
  13. Wikipedia: Cosmic distance ladder
  14. APOD: 2018-10-07 Interaktivní měřítka vesmíru
  15. Wikipedia: Type Ia supernova
  16. Lbl.gov: Supernovae, Dark Energy, and the Accelerating Universe PhysicsTodayArticle.pdf

Štítky: Tycho, Zbytek supernovy, Zbytek supernovy, Supernova


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »