Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek Tychonovy supernovy rentgenově

Uznání: NASA / CXC / F.J. Lu (Chinese Academy of Sciences) et al.

Která hvězda vytvořila tento obrovský načechraný míč? Na snímku je horká rozpínající se mlhovina zbytku Tychonovy supernovy, důsledek výbuchu hvězdy, který poprvé před více než 400 lety zaznamenal slavný astronom Tycho Brahe. Díváte se na kompozitní obraz ze tří snímků v rentgenových barvách pořízených družicovou rentgenovou observatoří Chandra. Rozpínající se mračno plynu je extrémně horké a jen trochu málo odlišné rychlosti expanze dávají mračnu měkce nafouknutý vzhled. I když hvězda, která zbytek SN 1572 vytvořila, je nejspíše úplně pryč, tak hvězda zvaná Tycho G je příliš slabá, než aby se tady dala rozlišit, ale považuje se za její doprovodnou složku. Hledání zbytků původce Tychonovy supernovy je zvláště důležité, protože jde o supernovu typu Ia, důležitou příčku na žebříčku vzdáleností, kterým se kalibruje škála viditelného vesmíru. Jasnost maxima u supernov typu Ia se považuje za dobře probádanou a tím jsou tyto supernovy velice hodnotné při určování vztahů mezi jasností a vzdáleností ve vzdáleném vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: SN 1572
  2. Rice.edu: Tycho Brahe (1546-1601)
  3. Harvard.edu: Tycho's Supernova Remnant: NASA'S Chandra Finds New Evidence on Origin of Supernovas
  4. NASA: Tour of the Electromagnetic Spectrum: X-Rays
  5. Harvard.edu: About Chandra
  6. SI.edu: A Tour of Tycho's Supernova Remnant movie of NASA' Chandra observatory
  7. Youtube.com: Puffer Fish Puff Up
  8. Seds.org: SN 1572, Tycho's Supernova
  9. Wikipedia: Tycho G
  10. arXiv.org: An X-ray and Radio Study of the Varying Expansion Velocities in Tycho's Supernova Remnant
  11. Solstation.com: Tycho's Star
  12. Youtube.com: Birth of the Tycho Brahe's 1572 supernova remnant
  13. Wikipedia: Cosmic distance ladder
  14. APOD: 2018-10-07 Interaktivní měřítka vesmíru
  15. Wikipedia: Type Ia supernova
  16. Lbl.gov: Supernovae, Dark Energy, and the Accelerating Universe PhysicsTodayArticle.pdf

Štítky: Tycho, Zbytek supernovy, Zbytek supernovy, Supernova


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »