Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prach a Západní Závojová mlhovina

Uznání a copyright: Jiang Wu

Je tak velká, že ji snadno přehlédnete. Celá Závojová mlhovina se rozprostírá na ploše šestkrát větší než je průměr úplňku, ale je tak slabá, že k jejímu spatření potřebujete triedr. Mlhovina vznikla asi před 15 000 lety, když v souhvězdí Labutě (Cygnus) explodovala hvězda. Tato velkolepá exploze by se po dobu jednoho týdne jevila jasnější dokonce než Venuše, ale není o ní známý žádný záznam. Na snímku je západní okraj stále se rozpínajícího se plynového mračna. Mezi pozoruhodné světlo emitující plynné filamenty patří Mlhovina Koště čarodějnice vlevo nahoře poblíž jasné hvězdy v popředí 52 Cygni a Flemingové mlhovina Trojúhelníkový cár (dříve známá jako Pickeringův trojúhelník) Co je na snímcích vidět jen zřídka, ale je vidět na této dlouhé expozici v mnoha barevných pásmech, je zrcadlící se hnědý prach, který se táhne svisle nahoru po levé straně snímku, který pravděpodobně vznikl v chladných atmosférách hmotných hvězd.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-10-31 Duchovitá Závojová mlhovina
  2. NASA: Moon Phase and Libration, 2023
  3. Wikipedia: File:Binocularp.svg
  4. Wikipedia: Timeline_of_prehistory
  5. IAU.org: The Constellations
  6. Harvard.edu: Chandra: Cygnus (swan) also (modern) Northern Cross
  7. Youtu.be: The Veil Supernova Explosion
  8. APOD: 2021-11-14 Jak rozpoznat světlo na obloze
  9. APOD: 2023-09-15 Venuše, Měsíc a Kouřící hora
  10. PinImg.com: Foto: Kočka u notebooku :-)
  11. APOD: 2018-04-08 NGC 6960: Mlhovina Koště čarodějnice
  12. Illinois.edu: 52 CYG (52 Cygni)
  13. APOD: 2021-07-27 Trojúhelníková mlhovina Flemingové
  14. DavidCortner.com: Fleming's Triangular Wisp
  15. HerschelTelescope.org.uk: Cosmic dust
  16. NASA: Stars

Štítky: Prach, Závojová mlhovina, Zbytek supernovy


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »