Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prach a Západní Závojová mlhovina

Uznání a copyright: Jiang Wu

Je tak velká, že ji snadno přehlédnete. Celá Závojová mlhovina se rozprostírá na ploše šestkrát větší než je průměr úplňku, ale je tak slabá, že k jejímu spatření potřebujete triedr. Mlhovina vznikla asi před 15 000 lety, když v souhvězdí Labutě (Cygnus) explodovala hvězda. Tato velkolepá exploze by se po dobu jednoho týdne jevila jasnější dokonce než Venuše, ale není o ní známý žádný záznam. Na snímku je západní okraj stále se rozpínajícího se plynového mračna. Mezi pozoruhodné světlo emitující plynné filamenty patří Mlhovina Koště čarodějnice vlevo nahoře poblíž jasné hvězdy v popředí 52 Cygni a Flemingové mlhovina Trojúhelníkový cár (dříve známá jako Pickeringův trojúhelník) Co je na snímcích vidět jen zřídka, ale je vidět na této dlouhé expozici v mnoha barevných pásmech, je zrcadlící se hnědý prach, který se táhne svisle nahoru po levé straně snímku, který pravděpodobně vznikl v chladných atmosférách hmotných hvězd.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-10-31 Duchovitá Závojová mlhovina
  2. NASA: Moon Phase and Libration, 2023
  3. Wikipedia: File:Binocularp.svg
  4. Wikipedia: Timeline_of_prehistory
  5. IAU.org: The Constellations
  6. Harvard.edu: Chandra: Cygnus (swan) also (modern) Northern Cross
  7. Youtu.be: The Veil Supernova Explosion
  8. APOD: 2021-11-14 Jak rozpoznat světlo na obloze
  9. APOD: 2023-09-15 Venuše, Měsíc a Kouřící hora
  10. PinImg.com: Foto: Kočka u notebooku :-)
  11. APOD: 2018-04-08 NGC 6960: Mlhovina Koště čarodějnice
  12. Illinois.edu: 52 CYG (52 Cygni)
  13. APOD: 2021-07-27 Trojúhelníková mlhovina Flemingové
  14. DavidCortner.com: Fleming's Triangular Wisp
  15. HerschelTelescope.org.uk: Cosmic dust
  16. NASA: Stars

Štítky: Prach, Závojová mlhovina, Zbytek supernovy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »