Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

PDS 70: Disk, planety a měsíce

Uznání: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO); M. Benisty et al.

Není to velký prsten, který přitahuje největší pozornost. Přestože velký prstenec tvořící planety kolem hvězdy PDS 70 je zřetelně zobrazen a sám o sobě je docela zajímavý. Ani to není planeta vpravo, těsně uvnitř velkého disku, o které se mluví nejvíce. I když planeta PDS 70c je nově vzniklá a, což je zajímavé, velikostí a hmotností podobná Jupiteru. Rozruch způsobuje rozmazaná skvrna kolem planety PDS 70c. Tato rozmazaná skvrna je považována za prachový disk, který se nyní formuje do měsíců, a který nebyl nikdy předtím pozorován. Tento snímek byl pořízen v roce 2021 pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) složeného z 66 jednotlivých radioteleskopů ve vysokohorské poušti Atacama na severu Chile. Na základě dat z radioteleskopu ALMA astronomové usuzují, že měsíce tvořící exoplanetární disk má poloměr podobný oběžné dráze naší Země a jednoho dne může vytvořit asi tři měsíce o velikosti Luny, které se příliš nebudou lišit od čtyř měsíců našeho Jupiteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Zooming in on the PDS 70 system
  2. APOD: 2004-10-19 Staré planetární prachové disky nalezené pomocí SST
  3. Wikipedia: PDS_70
  4. APOD: 2019-09-08 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  5. BoredPanda.com: Foto: Pes, kočka a slepice za oknem :-)
  6. NASA: PDS 70 c
  7. ESO.org: Astronomers make first clear detection of a moon-forming disc around an exoplanet
  8. ESO.org: The PDS 70 system as seen with ALMA
  9. Wikipedia: Atacama_Large_Millimeter_Array
  10. APOD: 2014-05-26 Zrychlené záběry dalekohledu ALMA
  11. Youtu.be: Atacama Desert / 4k Drone Video
  12. Wikipedia: Chile
  13. Harvard.edu: A Circumplanetary Disk around PDS70c
  14. Wiktionary.org: Luna
  15. NASA: The Galilean Satellites
  16. NASA: Jupiteru

Štítky: PDS 70, Planety, Měsíce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »