Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Gumova mlhovina nad Sněžným pohořím

Uznání a copyright: Wang Jin

Gumova mlhovina je tak velká a tak blízko, že je ve skutečnosti obtížné ji spatřit. Tento mezihvězdný prostor zářícího vodíku často uniká pozornosti, protože zabírá 35 stupňů, asi 70 úplňků, a přitom je většina z ní dosti slabá. Tato 90 stupňů široká velkolepá mozaika, byla sestavena jako širokoúhlá, ale i dostatečně hluboká, aby vpravo v červené barvě vynikla právě Gumova mlhovina. Snímek byl pořízen koncem minulého roku, přičemž v popředí je sněžná hora Haba a v pozadí je centrální pás Mléčné dráhy, vše zachycené stejnou kamerou a ze stejného města Shangri-La v čínské provincii Yúnnán. Gumova mlhovina je tak blízko, že je její blízký okraj pouhých 450 světelných roků daleko, zatímco ke vzdálenému okraji je to 1500 světelných roků. Jmenuje se po lovci kosmických mračen, australském astronomovi Colinu Stanley Gumovi (1924-1960) a o původu této komplexní mlhoviny se stále debatuje. Podle vedoucí teorie je Gumova mlhovina milióny let starým zbytkem po výbuchu supernovy, zatímco konkurenční teorie praví, že se jedná o molekulární mračno opracovávané po milióny let četnými supernovami a větry několika hmotných hvězd.

Seznam odkazů v popisu

  1. IstockPhoto.com: Foto: Pes s hlavou nakřivo :-)
  2. Wikipedia: Hydrogen
  3. Wikipedia: Gum_Nebula
  4. Youtu.be: 2016 Haba Snow Mountain Trailer
  5. APOD: 2007-09-30 Pás Mléčné dráhy
  6. Youtu.be: China bird's eye view,Yunnan Aerial View-Lugu Lake, Baishuitai, Shangri La
  7. Wikipedia: China
  8. Wikipedia: Yunnan
  9. NASA: What Is a Light-Year?
  10. Wikipedia: Colin_Stanley_Gum
  11. Harvard.edu: Kinematics of the ionized gas in Puppis-Vela including the GUM nebula.
  12. APOD: 2018-05-24 Rozsah Gumovy mlhoviny
  13. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  14. Harvard.edu: Collision of two stellar associations in the nearby Gum Nebula
  15. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  16. APOD: 2020-01-21 Parker: Zvuky slunečního větru

Štítky: Gumova mlhovina, Zbytek supernovy, China


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »