Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Světelné ozvěny z V838 Mon

Uznání: NASA, ESA, H. E. Bond (STScI)

Co způsobilo toto vzplanutí V838 Mon? Vnější povrch hvězdy V838 Mon se z neznámých důvodů náhle prudce zvětšil, takže se počátkem roku 2002 stala jednou z nejjasnějších hvězd v Mléčné dráze. Potom se stejně náhle zmenšila a zeslábla. Takový hvězdný záblesk nebyl nikdy předtím pozorován, supernovy a novy vyvrhují hmotu do vesmíru. I když se zdá, že záblesk V838 Mon vypuzuje hmotu do vesmíru, tak to, co je vidět na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu, je ve skutečnosti směrem ven se rozpínající světelná ozvěna původního záblesku. Světlo ze záblesku se ve světelné ozvěně postupně odráží od stále více vzdálenějších povrchů ve složité soustavě okolního mezihvězdného prachu, který již hvězdu obklopoval. Hvězda V838 Mon se nachází asi 20 000 světelných roků v souhvězdí Jednorožce (Monoceros), zatímco výše zmíněná světelná ozvěna má průměr asi 6 světelných roků.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: V838_Monocerotis
  2. IstockPhoto.com: Foto: Kočička za kulatým povrchem :-)
  3. Wikipedia: List_of_most_luminous_stars
  4. NASA: The Milky Way Galaxy
  5. Harvard.edu: Evolution of V838 Monocerotis during and after the 2002 eruption
  6. AandA.org: V838 Monocerotis: the central star and its environment a decade after outburst
  7. NASA: Supernova
  8. Youtu.be: Nova explosion in a binary star system
  9. APOD: 2014-06-17 Video světelného echa V838
  10. HubbleSite.org: V838 MONOCEROTIS
  11. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  12. APOD: 1997-10-23 __světelná_ozvěna_
  13. Wikipedia: Light_echo
  14. ViewSpace.org: VARIABLE STARS: V838 MONOCEROTIS
  15. APOD: 1999-05-09 Fraktální mezihvězdný prach
  16. Slate.com: Remastered Masterpiece
  17. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  18. APOD: 2003-04-01 Objevilo se nové souhvězdí
  19. Wikipedia: Monoceros
  20. AAVSO.org: V838 Monocerotis
  21. NASA: What is a light-year and how is it used?

Štítky: V838 mon, Light echo, Reflekční mlhovina


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »