Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Merkur z prolétající sondy BepiColombo

Uznání a license: ESA, JAXA, BepiColombo, MTM

Která část Měsíce to je? Žádná, protože je to planeta Merkur. Starý povrch Merkuru je těžce pokrytý krátery, podobně jako pozemský Měsíc. Merkur je sice jen o něco málo větší než Luna, ale je mnohem hustší a hmotnější, než kterýkoliv jiný měsíc ve Sluneční soustavě, jelikož ho tvoří převážně železo. Naše Země je ve skutečnosti jedinou ještě hustší planetou. Protože se Merkur během dvou oběhů kolem Slunce otočí přesně třikrát, a protože je orbita Merkuru tak eliptická, tak by návštěvníci Merkuru mohli vidět, jak Slunce vyjde, zastaví je na obzoru, vrátí se k východnímu obzoru, zase se zastaví a potom rychle zapadne za západním obzorem. Blízkost Merkuru ke Slunci při pohledu ze Země způsobuje, že je vidět pouze krátce po západu nebo před východem. Tento snímek pořídila minulý týden kosmická sonda BepiColombo agentur ESA a JAXA, když při svém průletu ztrácela energii a připravovala se ke vstupu na orbitu nejvnitřnější planety počátkem roku 2025.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mercury
  2. APOD: 2017-07-23 Merkur jak ho ukázal MESSENGER
  3. APOD: 2004-09-12 Merkur: Inferno pokryté krátery
  4. NASA: All About the Moon
  5. APOD: 2014-01-13 Cesta na Měsíc
  6. NASA: What is a Moon?
  7. NASA: Solar System
  8. Youtu.be: Iron - THE MOST NEEDED METAL ON EARTH!
  9. Wikipedia: Mercury_(planet)#Orbit,_rotation,_and_longitude
  10. GeoGebra.org: Investigating the Ellipse
  11. Wordpress.com: Foto: Překvapení psi :-)
  12. APOD: 2019-12-02 Merkur kříží tiché Slunce
  13. APOD: 2016-07-17 Na obzoru Merkur
  14. ESA.int: Week in images: 20-24 June 2022
  15. NASA: BepiColombo
  16. ESA.int: European Space Agency
  17. JAXA.jp: Japan Aerospace Exploration Agency
  18. Wikipedia: Gravity_assist
  19. ESA.int: MISSIONS TO MERCURY

Štítky: Merkur, BepiColombo, Krátery


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »