Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. leden 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. leden 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M16: Hon na infračervené hvězdy

Uznání: Mark McCaughrean and Morten Andersen (AIP), European Southern Observatory

Na tomto záběru v blízké infračervené oblasti pořízeném astronomy pátrajícími po hvězdách v Orlí mlhovině v M16, je ve falešných barvách vidět hlava z mezihvězdného plynového a prachového mračna. Mračna pilířovitých tvarů učinil slavnými Hubbleův snímek hvězdotvorné oblasti z roku 1995. Jejich povrch se zdá být pokrytý prstovitým vypařujícími se plynnými globulemi (evaporating gaseous globules - EGGs) - "vejci". Snímek v blízké infračervené oblasti proniká zakrývající okraje prachového mračna. Jádro mračna se ale jeví tmavé a neprůhledné, dokonce i na těchto poměrně dlouhých vlnových délkách. Tento snímek pořízený dalekohledem Antu (ESO) odhaluje hmotnou, jasnou žlutou hvězdu, která nebyla ve viditelném světle z dat Hubbla přímo zjištěna. Tato velmi mladá hvězda rozsvěcuje malou modravou mlhovinu s tmavým, zkrouceným středovým pruhem, hned nad ní. Dole a od ní doprava je několik mnohem slabších, méně hmotných hvězd, které nejsou též vidět ve viditelném světle - novězrozené hvězdy, které se nacházejí v Orlích "vejcích" (EGG). Tyto nově zrozené hvězdy se již mohly zhroutit a vzniknout z materiálu uvnitř mlhoviny před intenzivním zářením z jiných, okolních, tvořících se horkých hvězd, které chátrají a tvářejí dramatické pilíře a "vejce" (EGG). V každém případě, jak budou prachové mraky úplně zerodovány, tak stále vznikající hvězdy budou odříznuty od svého rezervoáru hvězdné hmoty. Tak bude pravděpodobně vážně ovlivněn jejich další růst a dokonce i vývoj planetárních soustav.

Štítky: Star-formation, Infračervený, M16, Orlí mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění krok za krokem

Koláž z jednotlivých snímků zatmění slunce

Další informace »