Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. červen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. červen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Noc na Venuši infračerveně z družice Akatsuki

Uznání a copyright: ISAS, JAXA

Proč se Venuše tak liší od Země? Pomoct zodpovědět tuto otázku, Japonsko vypustilo kosmickou sondu Akatsuki, která koncem minulého roku vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše po svém neplánovaném dobrodružství vnitřní Sluneční soustavou. I když už sonda Akatsuki přesáhla svoji původní životnost, tak její přístroje nadále pracují tak dobře, že její původní mise byla obnovena. Na snímku, který Akatsuki pořídila minulý měsíc je Venuše zachycena v infračerveném světle a její noční strana vykazuje překvapivé množství atmosférických struktur. Vertikální oranžový proužek terminátoru, rozhraní dne a noci, je tak široký, protože je světlo v husté atmosféře Venuše tolik rozptylováno. Sonda Akatsuki, známá též jako Venus Climate Orbiter, má kamery a přístroje, které budou zkoumat neznámé o planetě, včetně toho, zda jsou tam stále aktivní sopky, zda se v husté atmosféře blýská a proč rychlost větru výrazně přesahuje rotační rychlost planety.

Štítky: Venuše, Akatsuki, Infračervený


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »