Svit jádra temného mračna

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Laurent Pagani (Obs.Paris/CNRS), Jurgen Steinacker (Obs. Paris/MPIA) et al.

Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely založené na archivních datech ze Spitzerova kosmického dalekohledu ilustrují nově popsaný jev označovaný jako svit jádra. Na delších vlnových délkách (vpravo) je jádro mračna Lynds 183 tmavé, ale na kratších infračervených vlnových délkách (vlevo) jádro jasně září rozptýleným světlem okolních hvězd. Jak je na těchto panelech vidět, tak protažené jádro zabírá zhruba 1,5 světelného roku. Takový rozptyl vyžaduje prachová zrna, která jsou asi 10 krát větší, než se doposud myslelo, že v takových mracích jsou, tedy s rozměrem asi 1 mikron místo 0,1 mikronu. Pro srovnání, lidský vlas má tloušťku asi 100 mikronů (0,1 mm). Větší prachová zrna indikovaná svitem jádra by mohla změnit modely ranných fází vzniku hvězd a planet v mezihvězdných mračnech. Tmavá mlhovina Lynds 183 se nachází asi 325 světelných let daleko v souhvězdí Hada (Serpens).