Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. září 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. září 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Svit jádra temného mračna

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Laurent Pagani (Obs.Paris/CNRS), Jurgen Steinacker (Obs. Paris/MPIA) et al.

Hvězdy a jejich planety se rodí ve studených a temných mezihvězdných mračnech plynu a prachu. Astronomové při výzkumu mračen na infračervených vlnových délkách učinili překvapivý objev, jelikož v desítkách případů hustá jádra mračen září odraženým infračerveným světlem hvězd. Tyto panely založené na archivních datech ze Spitzerova kosmického dalekohledu ilustrují nově popsaný jev označovaný jako svit jádra. Na delších vlnových délkách (vpravo) je jádro mračna Lynds 183 tmavé, ale na kratších infračervených vlnových délkách (vlevo) jádro jasně září rozptýleným světlem okolních hvězd. Jak je na těchto panelech vidět, tak protažené jádro zabírá zhruba 1,5 světelného roku. Takový rozptyl vyžaduje prachová zrna, která jsou asi 10 krát větší, než se doposud myslelo, že v takových mracích jsou, tedy s rozměrem asi 1 mikron místo 0,1 mikronu. Pro srovnání, lidský vlas má tloušťku asi 100 mikronů (0,1 mm). Větší prachová zrna indikovaná svitem jádra by mohla změnit modely ranných fází vzniku hvězd a planet v mezihvězdných mračnech. Tmavá mlhovina Lynds 183 se nachází asi 325 světelných let daleko v souhvězdí Hada (Serpens).

Štítky: Star-formation, Prach, Infračervený, Spitzer, L183


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »