Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. leden 2010

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. leden 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ohon Malého Magellanova mračna

Uznání: NASA / JPL-Caltech / STScI

Satelitní galaxie naší Mléčné dráhy Malý Magellanův mrak je divem jižní oblohy pojmenovaným po portugalském mořeplavci 16. století Ferdinandu Magellanovi. Z optických dalekohledů jsou známé snímky hvězd, plynu a prachu podél příčky a roztaženého křídla této malé nepravidelné galaxie vzdálené nějakých 200 000 světelných let v souhvězdí Tukana. Ale tato galaxie má i ohon. Při zkoumání této infračervené mozaiky ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu je vpravo od dobře známé příčky a křídla vidět roztažený ohon. Ohon byl z galaxie nejspíše vytažen gravitačními slapy a obsahuje většinou plyn, prach a nově vzniklé hvězdy. V ohonu jsou jako dvě rudé skvrny vidět kupy nově zrozených hvězd, které zahřívají rodná prachová mračna ve svém okolí.

Štítky: Infračervený, Smc, Tidal tail, Spitzer space telescope


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »