Tento plovoucí prstenec je velký jako galaxie. Ve skutečnosti je to galaxie, nebo alespoň její část: fotogenická galaxie Sombrero je jedna z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který zakrývá střední část galaxie Sombrero ve viditelném světle, ve skutečnosti v...
Velká mlhovina v Orionu je barvité místo. Je viditelná pouhým okem a jeví se jako malá mlhavá skvrnka v souhvězdí Orion. Snímky s dlouhými expozicemi na více vlnných délkách, jako je tento, však ukazují, že Mlhovina Orion je rušným sousedstvím mladých hvězd, horkého plynu a tmavého prachu. Tento...
Astronomové identifikovali na základě pozorování pomocí infračervené vesmírné observatoře Spitzer Space Telescope trojici nejrychleji rotujících doposud objevených extrémně studených hnědých trpaslíků: 2MASS J03480772-6022270, 2MASS J12195156+3128497 a 2MASS J04070752+1546457. Tato trojice hnědých...
Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jak Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd vzdálená asi 1500 světelných let. Tento infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá oblast asi 40 světelných let a vznikl z dat určených ke sledování jasnosti mladých...
Co se děje uvnitř a v okolí mlhoviny Jeskyně? Družicový Spitzerův kosmický dalekohled se do této opticky tmavé hvězdotvorné oblasti podíval ve 4 barvách infračerveného světla, aby pomohl s odpovědí. V infračerveném světle je mlhovina Jeskyně, katalogizovaná jako Sh2-155,...
Ten plovoucí prstenec má velikost galaxie. A opravdu je to galaxie, nebo přinejmenším část jedné z nich, fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v blízké Kupě galaxií v Panně. Tmavé pásy prachu, který v optickém světle zakrývá prostřední část galaxie Sombrero, v...
Proč byste se měli snažit navštívit super-zemi Cancri 55 e? Její extrémně horké klima by vás mohlo odrazovat, jelikož se tam rána mohou přinášet čerstvé lávové toky. Planeta Cancri 55 e byla objevena v roce 2004, má dvonásobný průměr Země a asi destinásobnou hmotu. Planeta obíhá 40...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před zvědavými zraky optických dalekohledů skrývá za mračny zatmívajícího prachu a plynu. Ovšem na tomto nádherném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly přes většinu prachu a ukázaly oblast galaktického centra plnou...
Satelitní galaxie naší Mléčné dráhy Malý Magellanův mrak je divem jižní oblohy pojmenovaným po portugalském mořeplavci 16. století Ferdinandu Magellanovi. Z optických dalekohledů jsou známé snímky hvězd, plynu a prachu podél příčky a roztaženého křídla této malé nepravidelné galaxie vzdálené...
Centrum naší Mléčné dráhy se před slídivým zrakem optických dalekohledů skrývá za mračny prachu a plynu. Ale na tomto ohromujícím pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikají většinou prachu a odhalují hvězdami přeplněné oblasti galaktického centra. Podrobná...
In visible light, the whole thing looks like an eagle. The region was captured recently in unprecedented detail in infrared light by the robotic orbiting Spitzer Space Telescope (SSC). Shown above, the infrared image allows observers to peer through normally opaque dust and so...
Kde se v galaxiích hromadí prach? Tuto otázku pomohl odpovědět tým badatelů, který pořídil vůbec kdy nejpodrobnější snímek plynných mračen a prachu v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud - LMC). Kompozitní obraz nahoře pořídil Spitzerův kosmický...
Jak Galaxie v Andromedě opravdu vypadá? Pro odpověď se astronomové podívali na našeho největšího galaktického souseda v jiném, v infračerveném světle. Astronomové namířili Spitzerův kosmiký dalekohled na obří Messier (M31) po víc jak 18 hodin a vytvořili mozaiku z 11 000...
Svět v prosinci 2003 uviděl první skvělé snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu, včetně tohoto dovnitř pronikajícího pohledu do jinak neprůhledné tmavé globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Spletitá oblast, která je vidět na kompozitním snímku z infračervených obrazových...
K prvním okázalým snímkům z nově pokřtěného Spitzerova kosmického dalekohledu patří i tento pohled pronikající dovnitř jinak neprůhledné temné globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Na kompozitním snímku z infračervených údajů zaznamenaných Spitzerovými přístroji je vidět spletitá...
Tento plovoucí prstenec je velký jako galaxie. Ve skutečnosti je to galaxie, nebo alespoň její část: fotogenická galaxie Sombrero je jedna z největších galaxií v nedaleké Kupě galaxií v Panně. Tmavý pás prachu, který zakrývá střední část galaxie Sombrero ve viditelném světle, ve skutečnosti v...
Velká mlhovina v Orionu je barvité místo. Je viditelná pouhým okem a jeví se jako malá mlhavá skvrnka v souhvězdí Orion. Snímky s dlouhými expozicemi na více vlnných délkách, jako je tento, však ukazují, že Mlhovina Orion je rušným sousedstvím mladých hvězd, horkého plynu a tmavého prachu. Tento...
Astronomové identifikovali na základě pozorování pomocí infračervené vesmírné observatoře Spitzer Space Telescope trojici nejrychleji rotujících doposud objevených extrémně studených hnědých trpaslíků: 2MASS J03480772-6022270, 2MASS J12195156+3128497 a 2MASS J04070752+1546457. Tato trojice hnědých...
Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo...
Jen málo kosmických pohledů vzrušuje představivost tak, jak Mlhovina v Orionu, nesmírně velká porodnice hvězd vzdálená asi 1500 světelných let. Tento infračervený snímek ze Spitzerova kosmického dalekohledu zabírá oblast asi 40 světelných let a vznikl z dat určených ke sledování jasnosti mladých...
Co se děje uvnitř a v okolí mlhoviny Jeskyně? Družicový Spitzerův kosmický dalekohled se do této opticky tmavé hvězdotvorné oblasti podíval ve 4 barvách infračerveného světla, aby pomohl s odpovědí. V infračerveném světle je mlhovina Jeskyně, katalogizovaná jako Sh2-155,...
Ten plovoucí prstenec má velikost galaxie. A opravdu je to galaxie, nebo přinejmenším část jedné z nich, fotogenické galaxie Sombrero, jedné z největších galaxií v blízké Kupě galaxií v Panně. Tmavé pásy prachu, který v optickém světle zakrývá prostřední část galaxie Sombrero, v...
Proč byste se měli snažit navštívit super-zemi Cancri 55 e? Její extrémně horké klima by vás mohlo odrazovat, jelikož se tam rána mohou přinášet čerstvé lávové toky. Planeta Cancri 55 e byla objevena v roce 2004, má dvonásobný průměr Země a asi destinásobnou hmotu. Planeta obíhá 40...
Střed naší Galaxie Mléčné dráhy se před zvědavými zraky optických dalekohledů skrývá za mračny zatmívajícího prachu a plynu. Ovšem na tomto nádherném pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikly přes většinu prachu a ukázaly oblast galaktického centra plnou...
Satelitní galaxie naší Mléčné dráhy Malý Magellanův mrak je divem jižní oblohy pojmenovaným po portugalském mořeplavci 16. století Ferdinandu Magellanovi. Z optických dalekohledů jsou známé snímky hvězd, plynu a prachu podél příčky a roztaženého křídla této malé nepravidelné galaxie vzdálené...
Centrum naší Mléčné dráhy se před slídivým zrakem optických dalekohledů skrývá za mračny prachu a plynu. Ale na tomto ohromujícím pohledu infračervené kamery Spitzerova kosmického dalekohledu pronikají většinou prachu a odhalují hvězdami přeplněné oblasti galaktického centra. Podrobná...
In visible light, the whole thing looks like an eagle. The region was captured recently in unprecedented detail in infrared light by the robotic orbiting Spitzer Space Telescope (SSC). Shown above, the infrared image allows observers to peer through normally opaque dust and so...
Kde se v galaxiích hromadí prach? Tuto otázku pomohl odpovědět tým badatelů, který pořídil vůbec kdy nejpodrobnější snímek plynných mračen a prachu v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud - LMC). Kompozitní obraz nahoře pořídil Spitzerův kosmický...
Jak Galaxie v Andromedě opravdu vypadá? Pro odpověď se astronomové podívali na našeho největšího galaktického souseda v jiném, v infračerveném světle. Astronomové namířili Spitzerův kosmiký dalekohled na obří Messier (M31) po víc jak 18 hodin a vytvořili mozaiku z 11 000...
Svět v prosinci 2003 uviděl první skvělé snímky ze Spitzerova kosmického dalekohledu, včetně tohoto dovnitř pronikajícího pohledu do jinak neprůhledné tmavé globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Spletitá oblast, která je vidět na kompozitním snímku z infračervených obrazových...
K prvním okázalým snímkům z nově pokřtěného Spitzerova kosmického dalekohledu patří i tento pohled pronikající dovnitř jinak neprůhledné temné globule známé jako mlhovina Sloní chobot. Na kompozitním snímku z infračervených údajů zaznamenaných Spitzerovými přístroji je vidět spletitá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
