Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Útok laserem na střed Galaxie

Uznání: Yuri Beletsky (Carnegie Las Campanas Observatory, TWAN), ESO

Proč ti lidé střílí silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. To astronomové z Velmi velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkouší měřit zvlnění neustále se měnící atmosféry Země. Atomy excitované ve velké výšce laserem se jeví jako umělá hvězda a její neustálé zobrazování astronomům umožňuje měřit rozvlnění atmosféry. Tato informace je poskytována zpátky k zrcadlu dalekohledu VLT a to se pak jemně deformuje aby rozvlnění vyrovnalo. Dalekohled VLT v tomto případě pozoroval střed naší Galaxie, takže bylo třeba měřit rozvlnění atmosféry v tomto směru. Co se galaktické války týká, tak při pozorování z centra naší Galaxie se nečekají žádné ztráty. Světlo z tohoto silného laseru by se přidalo ke světlu z našeho Slunce a dohromady by se jevilo jenom jako slabá vzdálená hvězda.

APOD v různých jazycích: arabsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tajvan), chorvatsky, česky, holandsky, německy, francouzsky, francouzsky, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovinsky a španělsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Galactic Empire - Star Wars - The Imperial March
  2. APOD: 2000-07-07 Sírius, Slunce, Měsíc a Jižní kříž
  3. Wikipedia: Chile
  4. APOD: 2000-07-25 Proč se hvězdy mihotají
  5. Youtube.com: How lasers work (in theory)
  6. APOD: 2005-02-07 Umělá hvězda vytvářená laserem dalekohledu
  7. Hawaii.edu: LGSAO Basics and System Description
  8. Wikipedia: Mirror test
  9. Wikipedia: Adaptive optics
  10. Eso.org: A laser beam towards the Milky Way's centre*
  11. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  12. APOD: 2005-04-03 centra naší Galaxie
  13. Youtube.com: Insanely Powerful 2000mW Blue Laser Destroying Stuff
  14. NASA: Sun - our star
  15. APOD: 2016-09-26 Gaia: A tady je Slunce

Štítky: Mlhovina Orion, Infračervený, Wise


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »