Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Útok laserem na střed Galaxie

Uznání: Yuri Beletsky (Carnegie Las Campanas Observatory, TWAN), ESO

Proč ti lidé střílí silným laserem do centra naší Galaxie? Naštěstí to neznamená první krok galaktické války. To astronomové z Velmi velkého dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile zkouší měřit zvlnění neustále se měnící atmosféry Země. Atomy excitované ve velké výšce laserem se jeví jako umělá hvězda a její neustálé zobrazování astronomům umožňuje měřit rozvlnění atmosféry. Tato informace je poskytována zpátky k zrcadlu dalekohledu VLT a to se pak jemně deformuje aby rozvlnění vyrovnalo. Dalekohled VLT v tomto případě pozoroval střed naší Galaxie, takže bylo třeba měřit rozvlnění atmosféry v tomto směru. Co se galaktické války týká, tak při pozorování z centra naší Galaxie se nečekají žádné ztráty. Světlo z tohoto silného laseru by se přidalo ke světlu z našeho Slunce a dohromady by se jevilo jenom jako slabá vzdálená hvězda.

APOD v různých jazycích: arabsky, katalánsky, čínsky (Peking), čínsky (Tajvan), chorvatsky, česky, holandsky, německy, francouzsky, francouzsky, hebrejsky, indonézsky, japonsky, korejsky, černohorsky, polsky, rusky, srbsky, slovinsky a španělsky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Galactic Empire - Star Wars - The Imperial March
  2. APOD: 2000-07-07 Sírius, Slunce, Měsíc a Jižní kříž
  3. Wikipedia: Chile
  4. APOD: 2000-07-25 Proč se hvězdy mihotají
  5. Youtube.com: How lasers work (in theory)
  6. APOD: 2005-02-07 Umělá hvězda vytvářená laserem dalekohledu
  7. Hawaii.edu: LGSAO Basics and System Description
  8. Wikipedia: Mirror test
  9. Wikipedia: Adaptive optics
  10. Eso.org: A laser beam towards the Milky Way's centre*
  11. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  12. APOD: 2005-04-03 centra naší Galaxie
  13. Youtube.com: Insanely Powerful 2000mW Blue Laser Destroying Stuff
  14. NASA: Sun - our star
  15. APOD: 2016-09-26 Gaia: A tady je Slunce

Štítky: Mlhovina Orion, Infračervený, Wise


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »