Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. březen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. březen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Střed Laguny v infračerveném světle

Uznání a license: NASA, ESA, Hubble; Data Archive: MAST, Processing: Alexandra Nachman

Infračervený pohled na střed mlhoviny Laguna v šířce 4 světelné roky vyplňují hvězdy. Snímky ve viditelném světle ukazují, že scéně dominuje zářící plyn a mračna neprůhledného prachu. Ovšem tento infračervený snímek vytvořený z dat Hubblova kosmického dalekohledu nahlíží blíž k srdci aktivní hvězdotvorné oblasti a ukazuje nově zrozené hvězdy rozeseté proti hustému poli hvězd pozadí k centru naší Galaxie Mléčné dráhy. Centrální oblasti bouřlivé hvězdné porodnice svým světlem opracovává a dodává energii jasná mladá hmotná hvězda Herschel 36, která je vidět poblíž středu. Herschel 36 je ve skutečnosti vícenásobná soustava hmotných hvězd. S hmotností přes 30 Sluncí a věkem méně než 1 milión let by nejhmotnější hvězda v tomto systému mohla žít až 5 miliónů let. Porovnejte to s věkem téměř 5 miliard let našeho Slunce, které se nakonec za dalších 5 miliard let vyvine do rudého obra. Mlhovina Laguna je též známa jako M8 a nachází se asi 4000 světelných let daleko v souhvězdí Střelce (Sagittarius).

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2020-06-01 Živý střed mlhoviny Laguna
  2. Flickr.com: Alexandra Nachman: Lagoon Nebula in Infrared
  3. STScI.edu: STScI Outreach Imaging of M8 (Lagoon Nebula) - April 2018
  4. APOD: 2019-09-27 Galaktický střed s popisky
  5. HubbleSite.org: HUBBLE 28TH ANNIVERSARY IMAGE CAPTURES ROILING HEART OF VAST STELLAR NURSERY
  6. arXiv.org: Resolving the stellar components of the massive multiple system Herschel 36 with AMBER/VLTI
  7. Wikipedia: 1,000,000,000
  8. APOD: Přehlídkou Pan STARRS přes Lagunu

Štítky: Lagoon Nebula, M8, Herschel 36, Infračervený


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »