Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nynější a budoucí hvězdy Andromedy

Uznání: NASA, NSF, NOAJ, Hubble, Subaru, Mayall, DSS, Spitzer; Processing & Copyright: Robert Gendler & Russell Croman

Tento obrázek Andromedy ukazuje nejen to, kde se hvězdy nacházejí nyní, ale i to, kde se budou nacházet. Velká, krásná Galaxie v Andromedě, M31, je spirální galaxie vzdálená pouhých 2,5 milionu světelných roků. Tento zajímavý kompozitní pohled na Andromedu vznikl kombinací obrazových dat z kosmických a pozemních observatoří a to na vlnových délkách uvnitř i vně normálně viditelného světla. Viditelné světlo ukazuje, kde se hvězdy v M31 nyní nacházejí zvýrazněním bílými a modrými odstíny zobrazené dalekohledy Hubble, Subaru a Mayall. V infračerveném světle je vidět, kde v M31 v brzké budoucnosti vzniknou hvězdy, zvýrazněném oranžovými odstíny a zobrazené Spitzerovým kosmickým dalekohledem NASA. Infračervené světlo sleduje obrovské pásy prachu zahřáté hvězdami, které se táhnou podél spirálních ramen Andromedy. Tento prach je stopou obrovského množství mezihvězdného plynu v galaxii, suroviny pro budoucí tvorbu hvězd. Tady budou nejspíš v průběhu následujících zhruba sta milionů let vznikat nové hvězdy. To je mnohem dříve, než se Andromeda přibližně za 5 miliard let spojí s naší Galaxií Mléčné dráhou.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  2. Wikipedia: Spiral_galaxy
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. RobGendlerAstropics.com: M31-Spitzer-New-Mouseover-M
  5. NASA: Visible Light
  6. NASA: About The Hubble Space Telescope
  7. SubaruTelescope.org: About the Subaru Telescope
  8. Wikipedia: Nicholas_U._Mayall_Telescope
  9. NASA: Infrared Waves
  10. CalTech.edu: Spitzer Space Telescope - Mission Overview
  11. APOD: 2021-11-17 NGC 3314: Když se galaxie překrývají
  12. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  13. NASA: Stars
  14. APOD: 2012-06-04 Osud Mléčné dráhy: Srážka s Andromedou
  15. NASA: The Milky Way Galaxy

Štítky: M31, Infračervený, Star-formation


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »