Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Let Mlhovinou v Orionu v infračerveném světle

Uznání videa: NASA, Spitzer Space Telescope, Universe of Learning; Visualization: F. Summers (STScI) et al.;
Music & License: Serenade for Strings (A. Dvořák), Advent Chamber Orch.

Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického dalekohledu vás zblízka a osobně seznámí se slavnou hvězdnou školkou, která je vidět ve vzdálenosti 1 500 světelných let. Perspektiva se pohybuje podél údolí širokého přes jeden světelný rok ve stěně obřího molekulárního mračna v této oblasti. Údolí v Orionu končí v dutině vyhloubené energetickými větry a zářením masivních centrálních hvězd hvězdokupy Trapéz. Celá Mlhovina v Orionu se rozprostírá přes asi 40 světelných roků a nachází se ve stejném spirálním rameni naší Galaxie jako Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Visible and Infrared Visualization of the Orion Nebula (Artist's Concept)
  2. arXiv.org: Physical Conditions in the Orion HII Region
  3. NASA: Infrared Waves
  4. CalTech.edu: Spitzer Space Telescope
  5. APOD: 2009-08-26 Klasické mlhoviny v Orionu
  6. Youtu.be: Flight Through the Orion Nebula in Infrared Light
  7. Wikipedia: Molecular_cloud
  8. SWIN.edu.au: Stellar Winds
  9. NASA: Why Space Radiation Matters
  10. APOD: 2017-03-12 V srdci Orionu
  11. APOD: 2021-03-22 Od Orionu po Vozku
  12. NASA: What is a light-year?
  13. APOD: 2008-06-06 Dvouramená spirála Mléčné dráhy
  14. NASA: Our Sun - by the numbers

Štítky: Orion, Vizualizace, Infračervený


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »