Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Jak by vypadal návrat domů zpoza naší Galaxie? Ačkoli jsou data z mise ESA Gaia určena k zodpovězení větších otázek, pomáhají poskytnout jedinečný moderní pohled na místo lidstva ve vesmíru. Gaia obíhá Slunce v blízkosti Země a rozlišuje polohy hvězd tak přesně, že dokáže určit malý posun ze...
Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...
Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Jak by vypadal návrat domů zpoza naší Galaxie? Ačkoli jsou data z mise ESA Gaia určena k zodpovězení větších otázek, pomáhají poskytnout jedinečný moderní pohled na místo lidstva ve vesmíru. Gaia obíhá Slunce v blízkosti Země a rozlišuje polohy hvězd tak přesně, že dokáže určit malý posun ze...
Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
