Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Jak by vypadal návrat domů zpoza naší Galaxie? Ačkoli jsou data z mise ESA Gaia určena k zodpovězení větších otázek, pomáhají poskytnout jedinečný moderní pohled na místo lidstva ve vesmíru. Gaia obíhá Slunce v blízkosti Země a rozlišuje polohy hvězd tak přesně, že dokáže určit malý posun ze...
Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...
Jak by to vypadalo, kdybyste se ponořili do monstrózní černé díry? Tento obrázek ze superpočítačové vizualizace ukazuje celou oblohu, jak ji vidí simulovaná kamera nořící se k černé díře o hmotnosti 4 miliony Sluncí, podobné té v centru naší galaxie. Kamera se nachází asi 16 milionů kilometrů od...
Pokud jedna černá díra vypadá divně, co dvě? Světelné paprsky z akrečních disků kolem dvojice obíhajících superhmotných černých děr si razí cestu deformovaným časoprostorem, který vzniká na této podrobné počítačové vizualizaci v důsledku extrémní gravitace. Simulované akreční disky dostaly různá...
Jak by vypadal návrat domů zpoza naší Galaxie? Ačkoli jsou data z mise ESA Gaia určena k zodpovězení větších otázek, pomáhají poskytnout jedinečný moderní pohled na místo lidstva ve vesmíru. Gaia obíhá Slunce v blízkosti Země a rozlišuje polohy hvězd tak přesně, že dokáže určit malý posun ze...
Jak by to vypadalo, kdybychom letěli Mlhovinou v Orionu? Vzrušující dynamická vizualizace Mlhoviny v Orionu je založena na skutečných astronomických datech a šikovných technikách vykreslování filmů. Digitálně modelovaná prezentace podle infračervených dat ze Spitzerova kosmického...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Jak by vypadalo přibližování se k Bublinové mlhovině? Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má nyní průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější, než naše Slunce a nyní je mimo střed mlhoviny. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
