Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. únor 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. únor 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 1566: Spirální Galaxy z Webba a Hubbla

Uznání a copyright: NASA, ESA, CSA, STScI, J. Lee (STScI), T. Williams (Oxford), R. Chandar (UToledo), D. Calzetti (UMass), PHANGS Team

Co je na této galaxii jiného? Jen velmi málo, což z galaxie Španělská tanečnice s označením NGC 1566, dělá jednu z nejtypičtějších a nejfotogeničtějších spirál na obloze. Na tomto obrázku galaxie je však něco jiného, protože jde o diagonální kombinaci dvou snímků: jednoho pořízeného Hubblovým kosmickým dalekohledem vlevo nahoře a druhého pořízeného Kosmickým dalekohledem Jamese Webba vpravo dole. Snímek Hubblova dalekohledu byl pořízen v ultrafialovém světle a zvýrazňuje polohu jasných modrých hvězd a temného prachu podél působivých spirálních ramen galaxie. Naproti tomu Webbův snímek byl pořízen v infračerveném světle a zvýrazňuje místa, kde stejný prach vyzařuje více světla, než pohlcuje. Po najetí kurzoru jsou vidět další dvě strany těchto snímků. Přepínání mezi oběma snímky ukazuje, které hvězdy jsou obzvláště horké, protože v ultrafialovém světle září jasněji, a rozdíl mezi zdánlivě prázdným prostorem a prachem zářícím v infračerveném světle.

Příležitost ke zpracování obrazu: Přijměte astrofotografickou výzvu NASA.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2023-05-08 Spirální galaxie Španělská tanečnice
  2. Wikipedia: NGC_1566
  3. Wikipedia: Spiral_galaxy
  4. WebbTelescope.org: Webb and Hubble’s Views of Spiral Galaxy NGC 1566
  5. NASA: Hubble Space Telescope
  6. NASA: Webb Space Telescope
  7. STScI-OPO.org: STScI-01HM9ZTYDAR87J4S4J89KW1W7R.png
  8. NASA: Ultraviolet Waves
  9. APOD: 2024-01-29 Plejády: Zaprášená Kuřátka
  10. Wikipedia: Dust_lane
  11. STScI-OPO.org: STScI-01HMA037D847D4Y4046CRSZGQF.png
  12. NASA: Infrared Waves
  13. APOD: 2022-09-07 Hvězdy z R136 v Tarantuli z Webba
  14. NASA: Stars
  15. PinImg.com: Foto: Oči černé kočky ve tmě :-)

Štítky: NGC 1566, Spirální galaxie, Infračervený


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »