Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. únor 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. únor 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn infračerveně ze sondy Cassini

Uznání: NASA, JPL-Caltech, SSI; Processing: Maksim Kakitsev

Saturn vypadá v infračerveném světle trochu jinak. Pásy mraků vykazují velkorozměrovou strukturu, včetně dlouhých protáhlých bouří. V infračerveném světle je také docela nápadná neobvyklá šestiúhelníková struktura mraků kolem Saturnova severního pólu. Každá strana tmavého šestiúhelníku má zhruba šířku naší Země. Existence šestiúhelníku nebyla předpovězena a jeho původ a pravděpodobná stabilita zůstává předmětem výzkumu. Planetu obklopují slavné Saturnovy prstence, které pod rovníkem vrhají své stíny. Snímek pořídila sonda Cassini v roce 2014 v několika infračervených barvách. Mise Cassini dramaticky skončila v září 2017 pohroužením do prstenčitého obra.

Vaše nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-09-15 Dlouhodobý bouřkový systém na Saturnu
  2. NASA: Infrared Waves
  3. APOD: 2013-02-20 Saturnův hexagon a prstence
  4. NASA: Saturn
  5. MathsIsFun.com: Hexagon
  6. Wikipedia: Saturn's_hexagon
  7. NASA: Why does Saturn have rings?
  8. NASA: Equator
  9. APOD: 2012-07-03 Ve stínu Saturnových prstenců
  10. NASA: Spacecraft Cassini
  11. APOD: 2011-06-13 Pohled na Saturn ze sondy Cassini
  12. APOD: 2017-01-25 Velké finále sondy Cassini u Saturnu
  13. NASA: Astronomy Picture of the Day Calendar?

Štítky: Saturn, Infračervený, Cassini


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »