Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. červenec 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. červenec 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Titan ze sondy Cassini infračerveně

Uznání: Cassini Imaging Team, VIMS, U. Arizona, ESA, NASA

Mohl by pod kouřmem na Titanu existovat život? Pokud ne, jak potom vznikl všechen ten metan? Brzy po navedení na oběžnou dráhu kolem obří planety minulý týden se automatická sonda Cassini poprvé letmo podívala na největší a nejtajemnější měsíc Saturna, aby na tyto otázky pomohla odpovědět. Ačkoliv tlustá vrstva kouřma v atmosféře bránila pořízení podrobných snímků povrchu ve viditelném světle, tak infračervené světlo poskytlo dostatek zajímavých vodítek k podstatě Titanova povrchu. Snímky nahoře ukazují Titan ve třech odlišných barvách infračerveného světla, s neenergetičtějším vlevo. Snímek zcela vlevo je nejpodrobnější, ale ukazuje porchové struktury, kterým není zcela dobře rozumět. Hladká plocha uprostřed snímku může odpovídat velkému oceánu vodního ledu s obsahem jednoduchých uhlovodíků. Tmavší oblasti na obrázku zcela vpravo mohou naznačovat oblasti poměrně bohaté na uhlovodíky. O bílé skvrně, která je vidět u jižního pólu, existuje hypotéza, že jde o trvalý mrak velkých částic obsahujících metan. Doufejme, že až vědci prostudují tyto snímky a snímky ze 45 plánovaných průletů, tak dospějí k lepšímu pochopení tajemného povrchu Titanu. V lednu Cassini plánuje odhodit na povrch Titanu sondu Huygens.

Štítky: Saturn, Infračervený, Titan


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »