Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Prstencová mlhovina (M57) je kromě prstenců Saturnu pravděpodobně nejslavnějším nebeským prstenem. Jeho klasický vzhled je ovšem vidět jen z naší vlastní perspektivy. Nedávné mapování rozpínající se třírozměrné struktury, založené z části na tomto jasném snimku z Hubbla ukazuje, že...
Předpokládá se, že klasický vzhled populární Prstencové mlhoviny (M57) vzniká díky perpektivě při našem pohledu z planety Země do středu plynového mračna zhruba válcovitého tvaru. Zdá se ale, že na tomto infračeveném snímku ve falešných barvách ze Spitzerova kosmického dalekohledu, dobře...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
