Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barvy: Prstencová mlhovina versus hvězdy

Uznání: Robert Vanderbei (Princeton U.)

Co kdybyste mohli vidět všechny barvy Prstencové mlhoviny zvlášť? A okolních hvězd? Na to existuje technologie. Na snímku je vidět Prstencová mlhovina (M57) a okolní hvězdy právě pomocí takové technologie: v tomto případě jde o difrakční mřížku ve funkci hranolu. Prstencová mlhovina je vidět pouze několikrát, protože vyzařuje světlo jen v několika barvách. Dvě nejjasnější vyzařované barvy pocházejí od vodíku (červená) a kyslíku (modrá), které se objevují jako téměř překrývající se obrazy vlevo od středu snímku. Obrázek napravo od středu je normálně viditelný obraz v kombinovaných barvách. Hvězdy naproti tomu vyzařují většinu svého světla v barvách celého viditelného spektra. Dohromady tyto barvy tvoří téměř souvislý pruh a proto jsou hvězdy vidět doprovázené vícebarevnými pruhy. Rozdělení světla objektu na barvy je vědecky užitečné, protože může odhalit prvky, ze kterých se daný objekt skládá, jak rychle se pohybuje a jak je vzdálený.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Pocahontas | Colors of the Wind | Disney Sing-Along
  2. Princeton.edu: M57 - The Ring Nebula
  3. NASA: Messier 57 (The Ring Nebula)
  4. Wikipedia: Diffraction_grating
  5. Wikipedia: File:Light_dispersion_conceptual_waves.gif
  6. APOD: 2018-04-17 M57: Prstencová mlhovina
  7. LANL.gov: Hydrogen
  8. Wikipedia: H-alpha
  9. NASA: NASA’s Perseverance Mars Rover Extracts First Oxygen from Red Planet
  10. APOD: 2006-05-11 Setkání komety s Prstencovou mlhovinou: část I
  11. NASA: Visible Light
  12. Optimal.jpg: Foto: Kočičky spolu :-)
  13. NASA: Spectra and What They Can Tell Us
  14. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  15. Wikipedia: Doppler_spectroscopy
  16. APOD: 2020-09-20 Lom vzdáleného světla

Štítky: Spectra, Prstencová mlhovina, M57


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »