Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. červenec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. červenec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barvy: Prstencová mlhovina versus hvězdy

Uznání: Robert Vanderbei (Princeton U.)

Co kdybyste mohli vidět všechny barvy Prstencové mlhoviny zvlášť? A okolních hvězd? Na to existuje technologie. Na snímku je vidět Prstencová mlhovina (M57) a okolní hvězdy právě pomocí takové technologie: v tomto případě jde o difrakční mřížku ve funkci hranolu. Prstencová mlhovina je vidět pouze několikrát, protože vyzařuje světlo jen v několika barvách. Dvě nejjasnější vyzařované barvy pocházejí od vodíku (červená) a kyslíku (modrá), které se objevují jako téměř překrývající se obrazy vlevo od středu snímku. Obrázek napravo od středu je normálně viditelný obraz v kombinovaných barvách. Hvězdy naproti tomu vyzařují většinu svého světla v barvách celého viditelného spektra. Dohromady tyto barvy tvoří téměř souvislý pruh a proto jsou hvězdy vidět doprovázené vícebarevnými pruhy. Rozdělení světla objektu na barvy je vědecky užitečné, protože může odhalit prvky, ze kterých se daný objekt skládá, jak rychle se pohybuje a jak je vzdálený.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Pocahontas | Colors of the Wind | Disney Sing-Along
  2. Princeton.edu: M57 - The Ring Nebula
  3. NASA: Messier 57 (The Ring Nebula)
  4. Wikipedia: Diffraction_grating
  5. Wikipedia: File:Light_dispersion_conceptual_waves.gif
  6. APOD: 2018-04-17 M57: Prstencová mlhovina
  7. LANL.gov: Hydrogen
  8. Wikipedia: H-alpha
  9. NASA: NASA’s Perseverance Mars Rover Extracts First Oxygen from Red Planet
  10. APOD: 2006-05-11 Setkání komety s Prstencovou mlhovinou: část I
  11. NASA: Visible Light
  12. Optimal.jpg: Foto: Kočičky spolu :-)
  13. NASA: Spectra and What They Can Tell Us
  14. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  15. Wikipedia: Doppler_spectroscopy
  16. APOD: 2020-09-20 Lom vzdáleného světla

Štítky: Spectra, Prstencová mlhovina, M57


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »