Opakované výbuchy novy nezanechávají v okolí hvězdy jen jednotlivé rozpínající se obálky. Při každé další erupci narazí právě vyvržená hmota do pozůstatků předchozích výbuchů a vytváří nové rázové vlny, které plyn zahřívají na miliony stupňů. Trojrozměrné počítačové simulace nyní ukázaly, jak se...
Ve dvojhvězdném systému RS Ophiuchi dochází k ohromným explozím. Zhruba každých 20 let červený obr vyvrhne na svého průvodce, bílého trpaslíka, dostatek vodíku, až na jeho povrchu dojde k brilantní termonukleární explozi. Tyto exploze způsobují u asi 5000 světelných roků vzdáleného systému RS...
V podvojné soustavě RS Ophiuchi dochází k ohromným výbuchům. Zhruba každých 20 let vyvrhne červený obr na bílého trpaslíka dostatečné množství vodíku, takže na povrchu bílého trpaslíka dojde k náramné termonukleární explozi. Důsledkem toho jsou vzplanutí novy v asi 2000 světelných...
Opakované výbuchy novy nezanechávají v okolí hvězdy jen jednotlivé rozpínající se obálky. Při každé další erupci narazí právě vyvržená hmota do pozůstatků předchozích výbuchů a vytváří nové rázové vlny, které plyn zahřívají na miliony stupňů. Trojrozměrné počítačové simulace nyní ukázaly, jak se...
Ve dvojhvězdném systému RS Ophiuchi dochází k ohromným explozím. Zhruba každých 20 let červený obr vyvrhne na svého průvodce, bílého trpaslíka, dostatek vodíku, až na jeho povrchu dojde k brilantní termonukleární explozi. Tyto exploze způsobují u asi 5000 světelných roků vzdáleného systému RS...
V podvojné soustavě RS Ophiuchi dochází k ohromným výbuchům. Zhruba každých 20 let vyvrhne červený obr na bílého trpaslíka dostatečné množství vodíku, takže na povrchu bílého trpaslíka dojde k náramné termonukleární explozi. Důsledkem toho jsou vzplanutí novy v asi 2000 světelných...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
