Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červenec 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červenec 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velké Magellanovo mračno

Uznání a copyright: Monica Mesa
Text: Cecilia Chirenti (NASA GSFC, UMCP, CRESST II)

Viděli jste někdy na vlastní oči jinou galaxii? Na snímku je Velké Magellanovo mračno (neboli LMC), jeden z nejbližších sousedů naší Mléčné dráhy. Pokud se nacházíte kdekoli jižně od zeměpisné šířky 20° s.š. (čím jižněji, tím lépe), můžete ho uvidět pouhým okem, pokud se ovšem vydáte na místo s tmavou oblohou, daleko od velkých měst a světelného znečištění. Jedná se o trpasličí nepravidelnou galaxie ve vzdálenosti asi 163 000 světelných roků, která patří do naší Místní skupiny galaxií. Přestože je LMC malá a její celková hmotnost odpovídá přibližně 10 % – 20 % hmotnosti Mléčné dráhy, je velmi aktivní v tvorbě hvězd. To je pravděpodobně způsobeno gravitačním tlačením a taháním slapových sil, kterými Mléčná dráha na LMC působí. Astronomové předpovídají, že přibližně za 2 miliardy let dojde ke srážce s Mléčnou dráhou.

Seznam odkazů v popisu

  1. YouCanSeeTheMilkyWay.com: What galaxies can you see with the naked eye?
  2. Instagram.com: monimesita: La Gran Nube de Magallanes ✨☁️
  3. Wikipedia: Large_Magellanic_Cloud
  4. NASA: The Milky Way Galaxy
  5. NOAA.gov: What is latitude?
  6. Astronomy.com: Take a closer look at the Large Magellanic Cloud
  7. ESAHubble.org: Dwarf Galaxy
  8. NASA: Irregular Galaxies
  9. AtlasOfTheUniverse.com: Místní skupina
  10. IoP.org: The Mass of the Large Magellanic Cloud from the Three-dimensional Kinematics of Its Globular Clusters
  11. APOD: 2026-02-19 IC 2574: Coddingtonova mlhovina
  12. Unsplash.com: Foto: Pejsek :-)
  13. Sci.news: Large Magellanic Cloud on Collision Course with Milky Way Galaxy

Štítky: Galaxie, Large magellanic cloud, Lmc, Soused


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »