Úvodní  >  Štítky  >  Štítek large magellanic cloud

Štítek: large magellanic cloud

APOD Velké Magellanovo mračno

Portugalský mořeplavec ze 16. století Ferdinand Magellan a jeho posádka měli během první plavby kolem Země spoustu času ke studiu jižní oblohy. Díky tomu jsou dva rozmazané objekty podobné mrakům, které jsou pro pozorovatele oblohy na jižní polokouli snadno viditelné, známé jako Magellanova...

APOD Velké Magellanovo mračno

Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl při své první plavbě kolem Země v 16. století spolu se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy. Výsledkem je, že dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé na jihu snadno vidět, se jmenují jako Mračna Magellanova a nyní víme,...

APOD Hvězdokupa R136

Ve středu hvězdotvorné oblasti 30 Doradus se nachází kupa těch největších, nejžhavějších a nejhmotnějších známých hvězd. Dohromady se tyto hvězdy nazývají hvězdokupa R136 a zde jsou vidět ve viditelném světle, jak je v roce 2009 na snímku zachytila kamera Wide Field Camera 3 z Hubblova...

APOD Infračervený portrét Velkého Magellanova mračna

Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují prachová...

APOD Velké Magellanovo mračno

Portugalský námořník 16. století Ferdinand Magellan měl se svou posádkou dost času, aby mohl při prvním obeplutí planety Země studovat jižní oblohu. V důsledku toho jsou nyní dva mlhavé obláčky, které je snadno vidět na jižní obloze, známy jako Magellanova mračna a nyní se ví, že jsou to...

APOD Tři galaxie a kometa

Na této nádherné noční obloze se nad obzorem diagonálně zvedá jižní Mléčná dráha i spolu s difuzním světlem hvězd a tmavými mlhovinami. Tato dech beroucí mozaika je 100 stupňů široká s rozeklaným terénem argentinskié oblasti Patagonia v popředí. Na snímku je kromě pohledu na naši...

APOD Velké Magellanovo mračno

Portugalský mořeplavec 16. století Ferdinand Magellan měl i se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy při své první plavbě kolem zeměkoule. Díky tomu se dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé snadno spatřit na jižní obloze, nazývají Magellanova mračna a nyní se ví, že se...

APOD Infračervený portrét Velkého Magellanova mračna

Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že prachová mračna vyplňují sousední trpasličí...

APOD N11: Mračna hvězd v LMC

Jednu z největších a nejmalebnějších oblastí tvoření hvězd v Místní skupině galaxií opracovávají hmotné hvězdy, abrazivní větry, hory prachu a energetické světlo. Tato oblast je známá jako N11, je vidět vpravo nahoře, a je na mnoha snímcích své domovské galaxie, souseda Mléčné...

APOD Infračervený portrét Velkého Magellanova mračna

Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní snímek z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují mračna...

APOD Vodík v LMC

Na satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC - Large Magellanic Cloud) je půvabný pohled na tmavé jižní obloze v souhvězdí Mečouna (Dorado). LMC ve vzdálenosti asi 180 000 světelných let je na této velmi hloubkové mozaice 4 teleskopických snímků vidět do...

APOD Zářivý plyn v galaxii LMC

Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...

APOD N11B: Hvězdné mračno z LMC

Hmotné hvězdy, ostré větry, hory prachu a energetické světlo utvářejí jednu z největších a nejpitoresknějších oblastí vznikání hvězd v Místní skupině galaxií. Oblast známá jako N11 je vidět vpravo nahoře na mnoha snímcích svojí domovské galaxie, souseda Mléčné dráhy, Velkého...

APOD Energií nabitá mlhovina v LMC

Tato nádherná mlhovina, která se rozvíjí v blízké galaxii Velký Magelanův mrak (Large Magellanic Cloud - LMC), získává energii z radiace a z větrů masivní hvězdy, jejíž povrchová teplota dosahuje 100 000 stupňů. Tento kompozitní barevný snímek z dalekohledu Evropské jižní...

APOD Hvězdné pole v Magelanově mračnu

Na tomto podrobném snímku hvězdného pole ve Velkém Magelanově mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope jsou vidět hvězdy mnoha typů a barev. Je vidět přes 10000 hvězd, z nichž nejjasnější jsou obří hvězdy. Kdyby se Slunce nacházelo ve...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »