Viděli jste někdy na vlastní oči jinou galaxii? Na snímku je Velké Magellanovo mračno (neboli LMC), jeden z nejbližších sousedů naší Mléčné dráhy. Pokud se nacházíte kdekoli jižně od zeměpisné šířky 20° s.š. (čím jižněji, tím lépe), můžete ho uvidět pouhým okem, pokud se ovšem vydáte na...
Portugalský mořeplavec ze 16. století Ferdinand Magellan a jeho posádka měli během první plavby kolem Země spoustu času ke studiu jižní oblohy. Díky tomu jsou dva rozmazané objekty podobné mrakům, které jsou pro pozorovatele oblohy na jižní polokouli snadno viditelné, známé jako Magellanova...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl při své první plavbě kolem Země v 16. století spolu se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy. Výsledkem je, že dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé na jihu snadno vidět, se jmenují jako Mračna Magellanova a nyní víme,...
Ve středu hvězdotvorné oblasti 30 Doradus se nachází kupa těch největších, nejžhavějších a nejhmotnějších známých hvězd. Dohromady se tyto hvězdy nazývají hvězdokupa R136 a zde jsou vidět ve viditelném světle, jak je v roce 2009 na snímku zachytila kamera Wide Field Camera 3 z Hubblova...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují prachová...
Portugalský námořník 16. století Ferdinand Magellan měl se svou posádkou dost času, aby mohl při prvním obeplutí planety Země studovat jižní oblohu. V důsledku toho jsou nyní dva mlhavé obláčky, které je snadno vidět na jižní obloze, známy jako Magellanova mračna a nyní se ví, že jsou to...
Na této nádherné noční obloze se nad obzorem diagonálně zvedá jižní Mléčná dráha i spolu s difuzním světlem hvězd a tmavými mlhovinami. Tato dech beroucí mozaika je 100 stupňů široká s rozeklaným terénem argentinskié oblasti Patagonia v popředí. Na snímku je kromě pohledu na naši...
Portugalský mořeplavec 16. století Ferdinand Magellan měl i se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy při své první plavbě kolem zeměkoule. Díky tomu se dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé snadno spatřit na jižní obloze, nazývají Magellanova mračna a nyní se ví, že se...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že prachová mračna vyplňují sousední trpasličí...
Jednu z největších a nejmalebnějších oblastí tvoření hvězd v Místní skupině galaxií opracovávají hmotné hvězdy, abrazivní větry, hory prachu a energetické světlo. Tato oblast je známá jako N11, je vidět vpravo nahoře, a je na mnoha snímcích své domovské galaxie, souseda Mléčné...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní snímek z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují mračna...
Na satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC - Large Magellanic Cloud) je půvabný pohled na tmavé jižní obloze v souhvězdí Mečouna (Dorado). LMC ve vzdálenosti asi 180 000 světelných let je na této velmi hloubkové mozaice 4 teleskopických snímků vidět do...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Hmotné hvězdy, ostré větry, hory prachu a energetické světlo utvářejí jednu z největších a nejpitoresknějších oblastí vznikání hvězd v Místní skupině galaxií. Oblast známá jako N11 je vidět vpravo nahoře na mnoha snímcích svojí domovské galaxie, souseda Mléčné dráhy, Velkého...
Tato nádherná mlhovina, která se rozvíjí v blízké galaxii Velký Magelanův mrak (Large Magellanic Cloud - LMC), získává energii z radiace a z větrů masivní hvězdy, jejíž povrchová teplota dosahuje 100 000 stupňů. Tento kompozitní barevný snímek z dalekohledu Evropské jižní...
Na tomto podrobném snímku hvězdného pole ve Velkém Magelanově mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope jsou vidět hvězdy mnoha typů a barev. Je vidět přes 10000 hvězd, z nichž nejjasnější jsou obří hvězdy. Kdyby se Slunce nacházelo ve...
Viděli jste někdy na vlastní oči jinou galaxii? Na snímku je Velké Magellanovo mračno (neboli LMC), jeden z nejbližších sousedů naší Mléčné dráhy. Pokud se nacházíte kdekoli jižně od zeměpisné šířky 20° s.š. (čím jižněji, tím lépe), můžete ho uvidět pouhým okem, pokud se ovšem vydáte na...
Portugalský mořeplavec ze 16. století Ferdinand Magellan a jeho posádka měli během první plavby kolem Země spoustu času ke studiu jižní oblohy. Díky tomu jsou dva rozmazané objekty podobné mrakům, které jsou pro pozorovatele oblohy na jižní polokouli snadno viditelné, známé jako Magellanova...
Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl při své první plavbě kolem Země v 16. století spolu se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy. Výsledkem je, že dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé na jihu snadno vidět, se jmenují jako Mračna Magellanova a nyní víme,...
Ve středu hvězdotvorné oblasti 30 Doradus se nachází kupa těch největších, nejžhavějších a nejhmotnějších známých hvězd. Dohromady se tyto hvězdy nazývají hvězdokupa R136 a zde jsou vidět ve viditelném světle, jak je v roce 2009 na snímku zachytila kamera Wide Field Camera 3 z Hubblova...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují prachová...
Portugalský námořník 16. století Ferdinand Magellan měl se svou posádkou dost času, aby mohl při prvním obeplutí planety Země studovat jižní oblohu. V důsledku toho jsou nyní dva mlhavé obláčky, které je snadno vidět na jižní obloze, známy jako Magellanova mračna a nyní se ví, že jsou to...
Na této nádherné noční obloze se nad obzorem diagonálně zvedá jižní Mléčná dráha i spolu s difuzním světlem hvězd a tmavými mlhovinami. Tato dech beroucí mozaika je 100 stupňů široká s rozeklaným terénem argentinskié oblasti Patagonia v popředí. Na snímku je kromě pohledu na naši...
Portugalský mořeplavec 16. století Ferdinand Magellan měl i se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy při své první plavbě kolem zeměkoule. Díky tomu se dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé snadno spatřit na jižní obloze, nazývají Magellanova mračna a nyní se ví, že se...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní obraz z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že prachová mračna vyplňují sousední trpasličí...
Jednu z největších a nejmalebnějších oblastí tvoření hvězd v Místní skupině galaxií opracovávají hmotné hvězdy, abrazivní větry, hory prachu a energetické světlo. Tato oblast je známá jako N11, je vidět vpravo nahoře, a je na mnoha snímcích své domovské galaxie, souseda Mléčné...
Tímto infračerveným portrétem Velkého Magellanova mračna, satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, se vlní mračna kosmického prachu. Pozoruhodný kompozitní snímek z Herschelovy kosmické observatoře a ze Spitzerova kosmického dalekohledu ukazuje, že sousední trpasličí galaxii vyplňují mračna...
Na satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC - Large Magellanic Cloud) je půvabný pohled na tmavé jižní obloze v souhvězdí Mečouna (Dorado). LMC ve vzdálenosti asi 180 000 světelných let je na této velmi hloubkové mozaice 4 teleskopických snímků vidět do...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Hmotné hvězdy, ostré větry, hory prachu a energetické světlo utvářejí jednu z největších a nejpitoresknějších oblastí vznikání hvězd v Místní skupině galaxií. Oblast známá jako N11 je vidět vpravo nahoře na mnoha snímcích svojí domovské galaxie, souseda Mléčné dráhy, Velkého...
Tato nádherná mlhovina, která se rozvíjí v blízké galaxii Velký Magelanův mrak (Large Magellanic Cloud - LMC), získává energii z radiace a z větrů masivní hvězdy, jejíž povrchová teplota dosahuje 100 000 stupňů. Tento kompozitní barevný snímek z dalekohledu Evropské jižní...
Na tomto podrobném snímku hvězdného pole ve Velkém Magelanově mračnu (Large Magellanic Cloud - LMC) z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope jsou vidět hvězdy mnoha typů a barev. Je vidět přes 10000 hvězd, z nichž nejjasnější jsou obří hvězdy. Kdyby se Slunce nacházelo ve...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
