Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. září 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. září 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velké Magellanovo mračno

Uznání a copyright: Alessandro Cipolat Bares

Portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan měl při své první plavbě kolem Země v 16. století spolu se svou posádkou spoustu času ke studiu jižní oblohy. Výsledkem je, že dva mlhavé obláčky, které mohou pozorovatelé na jihu snadno vidět, se jmenují jako Mračna Magellanova a nyní víme, že se jedná o satelitní galaxie naší mnohem větší spirální galaxie Mléčné dráhy. Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud - LMC) je zde vidět na pozoruhodně hlubokém, barevném snímku ve vzdálenosti asi 160 000 světelných let v souhvězdí Mečouna (Dorado). Mračno měří zhruba 15 000 světelných let a jedná se o nejhmotnější satelitní galaxii Mléčné dráhy, která je domovem nejbližší supernovy moderní doby SN 1987A. Výrazná oblast pod středem je 30 Doradus, též známá jako mlhovina Tarantule, obří hvězdotvorná oblast o rozměru asi 1000 světelných let.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Ferdinand_Magellan
  2. Fordham.edu: Ferdinand Magellan's Voyage Round the World, 1519-1522 CE
  3. APOD: 2006-08-09 Magellanické ráno
  4. SEDS.org: The Large Magellanic Cloud, LMC
  5. JuzaPhoto.com: La Grande Nube di Magellano
  6. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 500000 Light Years - The Satellite Galaxies
  7. STScI.edu: Supernova 1987A
  8. APOD: 2017-03-05 Záhadné prstence supernovy 1987A
  9. APOD: 2009-09-16 Zóna Tarantule

Štítky: Lmc, Lmc, Large magellanic cloud, Large magellanic cloud, Tarantula nebula, Tarantula nebula


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »