Tělesa Sluneční soustavy umožňují průzkum hlubokého vesmíru s nižší spotřebou paliva! Dnešní video ukazuje kosmickou sondu Psyche jak zrychluje a mění svou trajektorii s minimální spotřebou paliva díky gravitačnímu manévru u Marsu v květnu 2026. Mars má průměrnou oběžnou rychlost kolem Slunce...
Jižní koruna (Corona Australis) oslňuje mladými i prastarými nebeskými klenoty. Mračno Corona Australis je směsicí reflexních a emisních mlhovin v levé části dnešního snímku. Tento mrak ve vzdálenosti 430 světelných roků je jednou z nejbližších hvězdotvorných oblastí od Země. Obsahuje plyn...
Proč je Saturn tak velký? Není, a co je na obrázku jsou mraky v popředí na Zemi, které přecházejí před Měsícem. Měsíc vykazuje fázi tenkého srpku a většina jeho povrchu je viditelná díky odraženému světlu Země, známému jako popelavé světlo. Jasně osvětlený srpek Měsíce osvětluje přímo...
Opravdu na Jupiteru vidíte mračno ve tvaru delfína? Takové mračno bylo vidět minulý rok v perijove 16, šestnáctém průletu kosmické sondy Juno kolem Jupiteru, kam ji NASA navedla v polovině roku 2016. Při každém perijove Juno prolétá kolem poněkud odlišné části vrcholků mračen...
Je to kosmická loď nebo mračno? I když to vypadá jako mimozemská mateřská kosmická loď, tak ve skutečnosti se jedná o impozantní bouřkové mračno zvané supercela. Takové kolosální bouřkové systémy vznikají ve středu mezocyklon, rotujícího stoupavého vzduchu, který může mít několik kilometrů...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Je to bublina proti mračnu. Bublinovou mlhovinu NGC 7635 odtlačuje hvězdný vítr hmotné centrální hvězdy BD+602522. Vedle se nachází obrovský molekulární mrak, který je vidět vpravo dole. Neodolatelná síla se v tomto místě ve vesmíru střetává s nehybným objektem zajímavým...
Co je to za kužel na horizontu? Vědci si myslí, že toto bělavé zjevení je ve skutečnosti marťanský větrný vír, který byl zachycen, jak se postupuje po Marsu. Snímek nahoře pořídil už dříve v tomto měsíci rover Spirit. Vířící mrak byl nalezen při porovnání snímku nahoře s předchozím...
V srpnu 2000 v začal v Green Bank, West Virginia, USA pracovat největší radioteleskop s plně pohyblivou parabolou. Radioteleskop v Green Bank je věnován Robertu C. Byrdovi, váží více jak 30 krát více než Socha svobody a přitom se může namířit kdekoliv na obloze přesněji než na...
Co by mohlo způsobit paprsek tmy? Takový paprsek byl v okázalé podobě zachycen před dvěma lety [v národním parku] Everglades na Floridě. Příčina je překvapivě dobře známá: stín. Zlatavě zbarvené mraky u horizontu brání slunečnímu světlu v odrazu od vzduchu za mrakem a tak vzniký...
Tělesa Sluneční soustavy umožňují průzkum hlubokého vesmíru s nižší spotřebou paliva! Dnešní video ukazuje kosmickou sondu Psyche jak zrychluje a mění svou trajektorii s minimální spotřebou paliva díky gravitačnímu manévru u Marsu v květnu 2026. Mars má průměrnou oběžnou rychlost kolem Slunce...
Jižní koruna (Corona Australis) oslňuje mladými i prastarými nebeskými klenoty. Mračno Corona Australis je směsicí reflexních a emisních mlhovin v levé části dnešního snímku. Tento mrak ve vzdálenosti 430 světelných roků je jednou z nejbližších hvězdotvorných oblastí od Země. Obsahuje plyn...
Proč je Saturn tak velký? Není, a co je na obrázku jsou mraky v popředí na Zemi, které přecházejí před Měsícem. Měsíc vykazuje fázi tenkého srpku a většina jeho povrchu je viditelná díky odraženému světlu Země, známému jako popelavé světlo. Jasně osvětlený srpek Měsíce osvětluje přímo...
Opravdu na Jupiteru vidíte mračno ve tvaru delfína? Takové mračno bylo vidět minulý rok v perijove 16, šestnáctém průletu kosmické sondy Juno kolem Jupiteru, kam ji NASA navedla v polovině roku 2016. Při každém perijove Juno prolétá kolem poněkud odlišné části vrcholků mračen...
Je to kosmická loď nebo mračno? I když to vypadá jako mimozemská mateřská kosmická loď, tak ve skutečnosti se jedná o impozantní bouřkové mračno zvané supercela. Takové kolosální bouřkové systémy vznikají ve středu mezocyklon, rotujícího stoupavého vzduchu, který může mít několik kilometrů...
Tmavou oblohou letní půlnoční švédské noci se vlní sluneční světlo jako noční svítící oblaka, která vypadají, jako by napodobovala řeku pod nimi. Tato sezónní mračna jsou za letních měsíců ve vysokých šířkách často vidět. Jsou též známá jako polární mezosférická mračna a vznikají, když vodní...
Jaký je to druh mračna? Žádný přírodní. Na snímku nahoře vane pryč kouřová vlečka z posledního pátečního startu raketoplánu Atlantis. Překroucená vlečka kouře byla zachycena krátce po startu nad budovou NASA Vehicle Assembly Building, největší samostatnou budovou na světě. Rakety při...
Je to bublina proti mračnu. Bublinovou mlhovinu NGC 7635 odtlačuje hvězdný vítr hmotné centrální hvězdy BD+602522. Vedle se nachází obrovský molekulární mrak, který je vidět vpravo dole. Neodolatelná síla se v tomto místě ve vesmíru střetává s nehybným objektem zajímavým...
Co je to za kužel na horizontu? Vědci si myslí, že toto bělavé zjevení je ve skutečnosti marťanský větrný vír, který byl zachycen, jak se postupuje po Marsu. Snímek nahoře pořídil už dříve v tomto měsíci rover Spirit. Vířící mrak byl nalezen při porovnání snímku nahoře s předchozím...
V srpnu 2000 v začal v Green Bank, West Virginia, USA pracovat největší radioteleskop s plně pohyblivou parabolou. Radioteleskop v Green Bank je věnován Robertu C. Byrdovi, váží více jak 30 krát více než Socha svobody a přitom se může namířit kdekoliv na obloze přesněji než na...
Co by mohlo způsobit paprsek tmy? Takový paprsek byl v okázalé podobě zachycen před dvěma lety [v národním parku] Everglades na Floridě. Příčina je překvapivě dobře známá: stín. Zlatavě zbarvené mraky u horizontu brání slunečnímu světlu v odrazu od vzduchu za mrakem a tak vzniký...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
