Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. červenec 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. červenec 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Želví skála na Marsu

Uznání: NASA/JPL-Caltech/MSSS; Processing & License: Thomas Thomopoulos

Je to zkamenělá želva na Marsu? Ne. Ačkoli připomíná velkou pozemskou želvu, jedná se o vrstevnatý skalní výstup na Marsu s odhadovaným rozměrem asi 15 metrů, což je mnohem více než u želvy na Zemi. Na tento neobvyklý kopec, přezdívaný Miraflores (krásný květnatý pohled) narazil minulý měsíc během svého 4922. marťanského dne stráveného průzkumem Marsu rover Curiosity agentury NASA. Tento kopeček se pravděpodobně zachoval, protože byl z nějakého důvodu vůči erozi odolnější, než okolní hornina. Jeho vrcholek pokryl nedávný vítr oranžovým marťanským pískem. Pod vrchní vrstvou je vidět mnoho vrstev stratifikované horniny, což nejspíš naznačuje dlouhou historii přerušovaného usazování větrem unášeného písku s následným ztvrdnutím působením povrchové vody. Podobné větrem erodované vrstevnaté útvary existují i zde na Zemi, například yardangy v cchajdamské poušti v Číně. Curiosity spolu s roverem Perseverance pokračují ve zkoumání dávné historie Marsu a také při hledání stop prapůvodního života.

Seznam odkazů v popisu

  1. X.com: The SETI Institute: View of “Mira Flores,” a small erosional outlier on #Mars imaged by @MarsCuriosity
  2. NASA: Mars
  3. DoI.gov: 13 Turtle-ly Awesome Photos for World Turtle Day
  4. NASA: Curiosity Blog, Sols 4920-4926: Surveying the Bands
  5. NASA: Mars Science Laboratory: Curiosity Rover
  6. APOD: 2016-10-05 Rozpadající se vrstvená svědecká hora na Marsu
  7. NationalGeographic.org: Erosion
  8. APOD: 2021-01-06 Pruhované písečné duny na Marsu
  9. Flickr.com: Thomas Thomopoulos: Mars Curiosity - Mastcam - Sol 4922
  10. Wikipedia: Stratigraphy
  11. APOD: 2009-04-20 Tekoucí písečné duny barchany na Marsu
  12. Wikipedia: China
  13. NASA: Mars 2020: Perseverance Rover
  14. NASA: Mars Evolution
  15. ShutterStock.com: Foto: cat-seeking-food-dumpster-260nw-376709143.jpg :-}
  16. NASA: Was There Life on Mars?

Štítky: Mars, Curiosity rover, Butte


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »