Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. červen 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. červen 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence odhaleny

Uznání: M. Belton (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence byly objeveny při průletu sondy Voyager 1 v roce 1979, ale jejich původ zůstával záhadou. Údaje ze sondy Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera, později potvrdily, že tyto prstence byly vytvořeny impakty meteoroidů na malé okolní měsíce. Například, jak malé meteoroidy dopadají na maličký měsíc Adrastea, tak se zaboří do měsíce, odpaří se a vyvrhnou půdu a prach na jupiterovu dráhu. Na snímku nahoře z Galilea je viděné zatmění Slunce Jupiterem. V odraženém slunečním světle lze vidět malé prachové částice vysoko v Jupiterově atmosféře, stejně jako prachové částice, ze kterých se skládá prstenec.

Štítky: Prach, Jupiter, Prstence


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »