Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdy, prach a mlhovina v NGC 6559

Uznání a copyright: Adam Block, Telescope Live

Když se tvoří hvězdy, vládne pandemonium. Učebnicovým příkladem je oblast tvorby hvězd NGC 6559. Na snímku jsou vidět červeně zářící emisní mlhoviny z vodíku, modré reflexní mlhoviny z prachu, tmavé absorpční mlhoviny z prachu a hvězdy, které z nich vznikly. První hmotné hvězdy vzniklé z hustého plynu emitují energetické světlo a větry, které erodují, fragmentují a opracovávají jejich rodiště. A pak se vybuchnou. Výsledný zmatek může být stejně krásný jako složitý. Po desítkách milionů let se prach vypaří, plyn se odvane a zůstane jen holá otevřená hvězdokupa.
Poznámka překladatele: Pandemonium je hlavní město pekla v 12 knih čítající epické básni Johna Miltona Ztracený ráj.

Seznam odkazů v popisu

  1. OpenStax.org: 21.1 Star Formation
  2. Wikipedia: NGC_6559
  3. AdamBlockPhotos.com: NGC 6559
  4. Wikipedia: Emission_nebula
  5. NASA: Hydrogen Topic Page
  6. Wikipedia: Reflection_nebula
  7. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  8. SWIN.edu.au: Dark Nebula
  9. APOD: 2003-06-10 Zaostřeno na první hvězdy
  10. NASA: Ultraviolet Waves
  11. ESAHubble.org: Stellar Wind
  12. APOD: 2007-06-06 Prachové skulptury v Růžicové mlhovině
  13. NASA: Supernova
  14. SoundDogConnection.com: Foto: Pes rozcupoval toaletní papír :-)
  15. APOD: 2020-07-06 M43: Prach, plyn a hvězdy v Mlhovině Orion
  16. Youtu.be: What Happens If You Drop 1,000 Pounds of Dry Ice in a Giant Pool?
  17. Wikipedia: Open_cluster
  18. Wikipedia: Pandæmonium_(Paradise_Lost)
  19. Wikipedia: Ztracený_ráj

Štítky: NGC 6559, Star-formation, Prach


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »