Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Eta Carinae, hvězda odsouzená k zániku

Uznání a copyright: NASA, ESA, Hubble; Processing & License: Judy Schmidt

Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala neobvyklý výbuch, který z ní učinil jednu z nejjasnějších hvězd na jižní obloze. Eta Carinae v mlhovině Klíčová dírka je jedinou hvězdou, o níž se v současnosti předpokládá, že vyzařuje přirozené laserové světlo. Na tomto obrázku jsou zvýrazněny detaily v neobvyklé mlhovině kolem této podivné hvězdy. Dalekohledem způsobené difrakční paprsky jsou vidět jako jasné různobarevné pruhy vycházející z centra Eta Carinae. Horkou centrální oblast obklopují dva výrazné laloky mlhoviny Homunculus, zatímco v červené barvě jsou vidět některé podivné radiální pruhy táhnoucí se směrem k pravé straně snímku. Laloky jsou vyplněny pásy plynu a prachu, které pohlcují modré a ultrafialové světlo vyzařované v blízkosti centra. Pruhy však zůstávají neobjasněné.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1999-10-11 Eta Carina v rentgenu
  2. APOD: Sun
  3. NASA: Supernovae
  4. Wikipedia: Eta_Carinae
  5. Wikipedia: List_of_brightest_stars#Table
  6. APOD: 2000-06-18 Mléčná dráha poblíž Jižního kříže
  7. SEDS.org: Eta Carinae
  8. APOD: 2016-08-14 Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu
  9. Youtube.com: Zoom on Eta Carinae
  10. APOD: 1997-11-29 __předpokládá__že_vyzařuje_přirozené_laserové_světlo_
  11. Flickr.com: Judy Schmidt: Eta Carinae
  12. Youtube.com: Chandra X-ray Observatory: Chapter 4: Eta Carinae
  13. Harvard.edu: Eta Carinae and Its Environment
  14. APOD: 2001-04-15 Difrakční paprsky aneb když hvězdy vypadají jak kříže
  15. Harvard.edu: First Detection of X-Ray Variability of eta Carinae
  16. APOD: 2014-07-17 Mlhovina Homunkulus v 3D
  17. NASA: NASA's NuSTAR Mission Proves Superstar Eta Carinae Shoots Cosmic Rays
  18. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  19. NASA: Ultraviolet Waves
  20. Bcdn.biz: Foto: pejsek :-)

Štítky: Eta Carina, Mlhovina Klíčová dírka, Supernova


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »