Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné...
Jaké tvary číhají v závoji mlhoviny v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mraky, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak husté, že se staly neprůhledné. Pro srovnání, tato mračna jsou mnohem méně hustá, než mračna v zemské atmosféře. Díváte se na...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Eta Carinae je jedním z nejzářivějších hvězdných systémů v naší Galaxii, jež vyzařuje milionkrát více energie než naše Slunce. Eta Carinae je též jedním z nejpodivnějších hvězdných systémů známý svým zjasňováním a zeslabováním již od let kolem roku 1800. Nedávno observatoř Chandra pozorovala...
Tmavá a zaprášená mlhovina Klíčová dírka dostala své jméno podle jejího neobvyklého tvaru. Mlhovina Klíčová dírka, oficiálně pojmenovaná NGC 3324, je menší oblastí superponovanou na větší mlhovinu Eta Carina. Tyto mlhoviny vytvořila umírající hvězda Eta Carina, která je náchylná k silným...
Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné...
Jaké tvary číhají v závoji mlhoviny v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mraky, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak husté, že se staly neprůhledné. Pro srovnání, tato mračna jsou mnohem méně hustá, než mračna v zemské atmosféře. Díváte se na...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Eta Carinae je jedním z nejzářivějších hvězdných systémů v naší Galaxii, jež vyzařuje milionkrát více energie než naše Slunce. Eta Carinae je též jedním z nejpodivnějších hvězdných systémů známý svým zjasňováním a zeslabováním již od let kolem roku 1800. Nedávno observatoř Chandra pozorovala...
Tmavá a zaprášená mlhovina Klíčová dírka dostala své jméno podle jejího neobvyklého tvaru. Mlhovina Klíčová dírka, oficiálně pojmenovaná NGC 3324, je menší oblastí superponovanou na větší mlhovinu Eta Carina. Tyto mlhoviny vytvořila umírající hvězda Eta Carina, která je náchylná k silným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
