Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné...
Jaké tvary číhají v závoji mlhoviny v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mraky, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak husté, že se staly neprůhledné. Pro srovnání, tato mračna jsou mnohem méně hustá, než mračna v zemské atmosféře. Díváte se na...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Eta Carinae je jedním z nejzářivějších hvězdných systémů v naší Galaxii, jež vyzařuje milionkrát více energie než naše Slunce. Eta Carinae je též jedním z nejpodivnějších hvězdných systémů známý svým zjasňováním a zeslabováním již od let kolem roku 1800. Nedávno observatoř Chandra pozorovala...
Tmavá a zaprášená mlhovina Klíčová dírka dostala své jméno podle jejího neobvyklého tvaru. Mlhovina Klíčová dírka, oficiálně pojmenovaná NGC 3324, je menší oblastí superponovanou na větší mlhovinu Eta Carina. Tyto mlhoviny vytvořila umírající hvězda Eta Carina, která je náchylná k silným...
Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné...
Jaké tvary číhají v závoji mlhoviny v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mraky, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak husté, že se staly neprůhledné. Pro srovnání, tato mračna jsou mnohem méně hustá, než mračna v zemské atmosféře. Díváte se na...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Eta Carinae je jedním z nejzářivějších hvězdných systémů v naší Galaxii, jež vyzařuje milionkrát více energie než naše Slunce. Eta Carinae je též jedním z nejpodivnějších hvězdných systémů známý svým zjasňováním a zeslabováním již od let kolem roku 1800. Nedávno observatoř Chandra pozorovala...
Tmavá a zaprášená mlhovina Klíčová dírka dostala své jméno podle jejího neobvyklého tvaru. Mlhovina Klíčová dírka, oficiálně pojmenovaná NGC 3324, je menší oblastí superponovanou na větší mlhovinu Eta Carina. Tyto mlhoviny vytvořila umírající hvězda Eta Carina, která je náchylná k silným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
