Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné...
Jaké tvary číhají v závoji mlhoviny v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mraky, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak husté, že se staly neprůhledné. Pro srovnání, tato mračna jsou mnohem méně hustá, než mračna v zemské atmosféře. Díváte se na...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Eta Carinae je jedním z nejzářivějších hvězdných systémů v naší Galaxii, jež vyzařuje milionkrát více energie než naše Slunce. Eta Carinae je též jedním z nejpodivnějších hvězdných systémů známý svým zjasňováním a zeslabováním již od let kolem roku 1800. Nedávno observatoř Chandra pozorovala...
Tmavá a zaprášená mlhovina Klíčová dírka dostala své jméno podle jejího neobvyklého tvaru. Mlhovina Klíčová dírka, oficiálně pojmenovaná NGC 3324, je menší oblastí superponovanou na větší mlhovinu Eta Carina. Tyto mlhoviny vytvořila umírající hvězda Eta Carina, která je náchylná k silným...
Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné...
Jaké tvary číhají v závoji mlhoviny v Lodním kýlu? Ty temné zlověstné figury jsou ve skutečnosti molekulární mraky, uzlíky molekulárního plynu a prachu tak husté, že se staly neprůhledné. Pro srovnání, tato mračna jsou mnohem méně hustá, než mračna v zemské atmosféře. Díváte se na...
V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem hmotných hvězd a proměnlivých mlhovin. Ten jasný útvar nad středem snímku je mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324),...
Velká mlhovina Carina, též známá jako NGC 3372, je skvostem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších oblastí vznikání hvězd v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina Orion, je i mlhovina Carina snadno vidět pouhým okem, přestože je vzdálená...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Eta Carinae je jedním z nejzářivějších hvězdných systémů v naší Galaxii, jež vyzařuje milionkrát více energie než naše Slunce. Eta Carinae je též jedním z nejpodivnějších hvězdných systémů známý svým zjasňováním a zeslabováním již od let kolem roku 1800. Nedávno observatoř Chandra pozorovala...
Tmavá a zaprášená mlhovina Klíčová dírka dostala své jméno podle jejího neobvyklého tvaru. Mlhovina Klíčová dírka, oficiálně pojmenovaná NGC 3324, je menší oblastí superponovanou na větší mlhovinu Eta Carina. Tyto mlhoviny vytvořila umírající hvězda Eta Carina, která je náchylná k silným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
