Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Carina v perspektivě

Uznání a copyright: Carlos Kiko Fairbairn

Abyste uviděli takovou oblohu, tak musíte být na jihu a dívat se na jih. A pak ještě musíte mít štěstí. Hned nad malebným stromem je impozantní Mlhovina v Lodním kýlu (Carina), jedna z mála mlhovin na obloze, které jsou vidět i pouhým okem. Snímek byl pořízen z velice tmavého místa, takže bylo možné zachytit Mlhovinu v Lodním kýlu z takové perspektivy a tak blízko obzoru. Velká mlhovina v Lodním kýlu katalogizovaná jako NGC 3372 je domovem divoce proměnné hvězdy eta Carinae, která se při svých některých vzplanutích stává jednou z nejjasnějších hvězd na obloze. Nad touto mlhovinou je IC 2944, mlhovina Běžící kuře, které nejen že vypadá jako kuře, ale také obsahuje temné uzlíky prachu. Nad těmito červeně zářícími emisními mlhovinami jsou jasné hvězdy Jižního kříže a vlevo nahoře je temná mlhovina Uhelný pytel. Snímek se skládá z šesti následných expozic pořízených minulé léto z Padre Bernardo ve státě Goiás v Brazílii. Dokonce i při pečlivém plánování astrofotograf považoval tento snímek za šťastný, jelikož se mu do cesty stavěla oblaka, některá jsou stále ještě vidět u obzoru.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Carina_Nebula
  2. Youtube.com: Zoom into the Carina Nebula
  3. APOD: 2019-05-07 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  4. APOD: 2019-02-20 K zániku odsouzená hvězda Eta Carinae
  5. NASA: Stars
  6. Wikipedia: IC_2944
  7. APOD: 2020-04-20 IC 2944: Mlhovina Běžící kuře
  8. APOD: 2016-01-20 Hvězdy a globule v mlhovině Běžící kuře
  9. APOD: 2019-04-26 Jižní kříž u Eta Carinae
  10. Swin.edu.au: Emission Nebula
  11. Wikipedia: Crux
  12. Wikipedia: Coalsack_Nebula
  13. Wikipedia: Padre_Bernardo
  14. Wikipedia: Goiás
  15. Wikipedia: Brazil
  16. Youtu.be: Precisamos olhar mais pra cima | Carlos Fairbairn | TEDxSaoPaulo
  17. DogCatSelfie.com: Foto: překvapená kočka :-)

Štítky: Mlhovina Lodní záď, Brazil, Eta Carina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »