Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Jedna z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii, Velká mlhovina v Lodním Kýlu, též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je klenotem jižní oblohy. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem, ...
V Mlhovině v Lodním kýlu (Carina), kde vznikají a umírají hmotné hvězdy, vládne chaos. Tento podrobný obraz části slavné mlhoviny je kombinací světla emitovaného vodíkem (červená) a kyslíkem (modrá). Dramatické uzly tmavého prachu a komplexní útvary opracovaly hvězdné větry a...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, se považuje za klenot jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodným kýlu snadno vidět...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Hvězdy, podobně jako lidé nemají vždycky lehkou dobrou noc. Mlhovina Carina nahoře, též známá jako mlhovina Klíčová dírka a NGC 3372 je výsledkem odvrhování prachu a plynu z odumírající hvězdy Eta Carinae během jejích závěrečných století. Eta Carinae, jedna z nejzářivějších známých hvězd je...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Jedna z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii, Velká mlhovina v Lodním Kýlu, též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je klenotem jižní oblohy. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem, ...
V Mlhovině v Lodním kýlu (Carina), kde vznikají a umírají hmotné hvězdy, vládne chaos. Tento podrobný obraz části slavné mlhoviny je kombinací světla emitovaného vodíkem (červená) a kyslíkem (modrá). Dramatické uzly tmavého prachu a komplexní útvary opracovaly hvězdné větry a...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, se považuje za klenot jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodným kýlu snadno vidět...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Hvězdy, podobně jako lidé nemají vždycky lehkou dobrou noc. Mlhovina Carina nahoře, též známá jako mlhovina Klíčová dírka a NGC 3372 je výsledkem odvrhování prachu a plynu z odumírající hvězdy Eta Carinae během jejích závěrečných století. Eta Carinae, jedna z nejzářivějších známých hvězd je...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
