Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Jedna z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii, Velká mlhovina v Lodním Kýlu, též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je klenotem jižní oblohy. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem, ...
V Mlhovině v Lodním kýlu (Carina), kde vznikají a umírají hmotné hvězdy, vládne chaos. Tento podrobný obraz části slavné mlhoviny je kombinací světla emitovaného vodíkem (červená) a kyslíkem (modrá). Dramatické uzly tmavého prachu a komplexní útvary opracovaly hvězdné větry a...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, se považuje za klenot jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodným kýlu snadno vidět...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Hvězdy, podobně jako lidé nemají vždycky lehkou dobrou noc. Mlhovina Carina nahoře, též známá jako mlhovina Klíčová dírka a NGC 3372 je výsledkem odvrhování prachu a plynu z odumírající hvězdy Eta Carinae během jejích závěrečných století. Eta Carinae, jedna z nejzářivějších známých hvězd je...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
