Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Jedna z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii, Velká mlhovina v Lodním Kýlu, též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je klenotem jižní oblohy. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem, ...
V Mlhovině v Lodním kýlu (Carina), kde vznikají a umírají hmotné hvězdy, vládne chaos. Tento podrobný obraz části slavné mlhoviny je kombinací světla emitovaného vodíkem (červená) a kyslíkem (modrá). Dramatické uzly tmavého prachu a komplexní útvary opracovaly hvězdné větry a...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, se považuje za klenot jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodným kýlu snadno vidět...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Hvězdy, podobně jako lidé nemají vždycky lehkou dobrou noc. Mlhovina Carina nahoře, též známá jako mlhovina Klíčová dírka a NGC 3372 je výsledkem odvrhování prachu a plynu z odumírající hvězdy Eta Carinae během jejích závěrečných století. Eta Carinae, jedna z nejzářivějších známých hvězd je...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Eta Carinae možná brzy vybuchne. Nikdo však neví kdy, může to být příští rok, může to být za milion let. Asi 100krát větší hmotnost Eta Carinae než má naše Slunce ji činí vynikajícím kandidátem na plnohodnotnou supernovu. Historické záznamy však ukazují, že zhruba před 170 lety Eta Carinae prodělala...
Velká mlhovina v Lodním kýlu, též známá jako NGC 3372, je klenotem jižní oblohy, měří něco přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu, i Mlhovina v Lodním kýlu se dá snadno spatřit pouhým...
Jedna z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii, Velká mlhovina v Lodním Kýlu, též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je klenotem jižní oblohy. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět pouhým okem, ...
V Mlhovině v Lodním kýlu (Carina), kde vznikají a umírají hmotné hvězdy, vládne chaos. Tento podrobný obraz části slavné mlhoviny je kombinací světla emitovaného vodíkem (červená) a kyslíkem (modrá). Dramatické uzly tmavého prachu a komplexní útvary opracovaly hvězdné větry a...
Tmavá prachová mlhovina Klíčová dírka se jmenuje podle svého neobvyklého tvaru. Na klasickém snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je Klíčová dírka vidět jako menší oblast uvnitř větší mlhoviny v Lodním kýlu. Větry a radiace mnoha hmotných a energetických hvězd z mlhoviny v Lodním...
Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, se považuje za klenot jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i Mlhovina v Lodným kýlu snadno vidět...
Klenot jižní oblohy, Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), též známá jako NGC 3372, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina v Lodním kýlu snadno vidět neozbrojeným okem...
Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372 je klenotem jižní oblohy, měří přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší Galaxii. Podobně jako menší a severnější Velká mlhovina v Orionu je i mlhovina Carina snadno viditelná i neozbrojeným okem, přestože...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina neboli NGC 3372, má přes 300 světelných let a je jednou z největších hvězdotvorných oblastí v naší galaxii. Podobně jako menší severnější mlhovinu Orion lze i mlhovinu Carina snadno spatřit pouhým okem, i když je při vzdálenosti asi 7500 světelných...
Na tomto barvité podrobném pohledu na slavnou hvězdotvornou oblast na jižní obloze, mlhovinu Carina (NGC 3372), je jih nahoře. Snímek pokrývá oblast kolem prašné mlhoviny Klíčová dírka (NGC 3324) ve středu snímku a zabírá asi 40 světelných let uvnitř větší mlhoviny Carina v odhadované...
Hvězdy, podobně jako lidé nemají vždycky lehkou dobrou noc. Mlhovina Carina nahoře, též známá jako mlhovina Klíčová dírka a NGC 3372 je výsledkem odvrhování prachu a plynu z odumírající hvězdy Eta Carinae během jejích závěrečných století. Eta Carinae, jedna z nejzářivějších známých hvězd je...
Bouřlivá mračna mlhoviny Carina se nachází 8000 světelných let daleko a září na jižní obloze planety Země. Tento pozoruhodný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic šesti různými filtry širokoúhlou kamerou Wide Field Planetary Camera 2 kosmického dalekohledu Hubble Space...
Asi před třemi milióny let začaly v mlhovině Klíčová dírka vznikat hvězdy. Snímek mlhoviny Klíčová dírka nahoře, známé též pod názvem mlhovina Carina nebo NGC 3372, ukazuje v infračerveném světle mnoho aspektů této neobvyklé hvězdné kolébky tak, jak se jeví dnes. Jemný prach odráží světlo...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
