Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční skvrny na aktivním Slunci

Uznání: NASA, SDO; Processing & Copyright: Şenol Şanlı

Proč je naše Slunce tak aktivní právě teď? Nikdo s jistotou neví. Zvýšení povrchové aktivity se očekávalo, protože se naše Slunce blíží k slunečnímu maximu v roce 2025. Nicméně minulý měsíc na našem Slunci vzniklo více slunečních skvrn než v kterémkoli měsíci během celého předchozího jedenáctiletého slunečního cyklu, a to dokonce již od roku 2002. Tento obrázek se skládá ze snímků pořízených každý den od ledna do června sluneční observatoří NASA SDO (Solar Dynamic Observatory). Vykazuje velké množství slunečních skvrn, jednotlivé velké skvrny lze sledovat po slunečním disku zleva doprava v průběhu přibližně dvou týdnů. Jak sluneční cyklus pokračuje, sluneční skvrny se obvykle objevují blíže k rovníku. Sluneční skvrny jsou jen jedním ze způsobů, jakým naše Slunce projevuje povrchovou aktivitu, dalším jsou vzplanutí a výrony koronální hmoty (CME), které vyvrhují částice do sluneční soustavy. Protože tyto částice mohou ovlivnit kosmonauty a elektroniku, má sledování povrchových poruch více než jen estetickou hodnotu. Naproti tomu může mít sluneční aktivita velmi vysokou estetickou hodnotu, když v zemské atmosféře vyvolá polární záři.

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceWeather.com: ISES: Sunspot number 2002-2023
  2. NASA: Sun - Our Star
  3. Wikipedia: Solar_maximum
  4. APOD: 2023-05-17 Sluneční skvrna se světelným mostem
  5. LiveScience.com: How the Sun's 11-Year Solar Cycle Works
  6. Instagram.com: snlsanli: 07-07-2023 Güneş Lekeleri- Sunspots Ocak-Şubat-Mart-Nisan-Mayıs-Haziran. Güneş lekeleri 21 yılın en üst seviyesine çıktı.
  7. NASA: NASA
  8. NASA: Solar Dynamic Observatory
  9. Wikipedia: Spörer's_law
  10. APOD: 2014-10-22 Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192 Crackles
  11. APOD: 2018-09-02 Silné sluneční vzplanutí
  12. NASA: CME Week: The Difference Between Flares and CMEs
  13. NASA: Solar System
  14. PinImg.com: Foto: Kočička v rybím klobouku :-)
  15. NASA: The Heliopedia

Štítky: Sluneční skvrny, Slunce, Solar cycle


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »