Kolik slunečních skvrn vidíte? Na centrálním obrázku je zobrazeno mnoho slunečních skvrn, které se vyskytly v roce 2025, měsíc po měsíci kolem kruhu a všechny dohromady na velkém centrálním obrázku. Každá sluneční skvrna je magneticky ochlazená, a proto se jeví tmavá a může trvat od několika dnů...
Proč je naše Slunce tak aktivní právě teď? Nikdo s jistotou neví. Zvýšení povrchové aktivity se očekávalo, protože se naše Slunce blíží k slunečnímu maximu v roce 2025. Nicméně minulý měsíc na našem Slunci vzniklo více slunečních skvrn než v kterémkoli měsíci během celého předchozího...
Pokud uvidíte polární záři, zvedněte ruce. S těmito instrukcemi proběhly dvě, většinou zamračené, noci. Třetí noc po návratu na stejné vrcholy se však obloha nejen vyjasnila, ale rozzářila se velkolepou polární září. Ruce šly vysoko do vzduchu, trpělivost a zkušenosti se vyplatily a...
Obecný trend měsíčních údajů o slunečních skvrnách nyní potvrzuje, že minimum přibližně 11letého cyklu sluneční aktivity nastalo v prosinci 2019 a vyznačuje tak začátek 25. slunečního cyklu. Na rozděleném pohledu se slunečními polokoulemi je vpravo vidět klidné Slunce v minimu své aktivity. Naproti...
Když se 2. června nad Stuttgartem v Německu protrhly mraky, tak se naskytla poměrně vzácná podívaná na skvrny na Slunci. Zhruba jedenáctiletý cyklus sluneční aktivity je stále v překvapivě hlubokém minimu a roky 2008 a 2009 vykazovaly nejnižší počty slunečních skvrn od desetiletí...
Na našem Slunci začal nový cyklus. Magnetické pole se v minulém roce na Slunci vynulovalo a nyní začíná nová 11 letá perioda. Na snímku nahoře ve specifické barvě světla emitovaného vodíkem je sluneční skvrna 10982, jedna z prvních slunečních skvrn nového cyklu. Ty dvě tmavé čáry, které...
Naše Slunce prochází každých jedenáct let slunečním cyklem. Kosmická sonda SOHO nyní už zobrazila celý sluneční cyklus a včera oslavila 12. výročí svého vypuštění. Sluneční cyklus je způsoben proměnlivým magnetickým polem Slunce a mění se od slunečního maxima, kdy jsou sluneční...
Proč je sluneční skvrna 905 opačně? Možná, že je klíčovým ukazatelem začátku nového magnetického cyklu na našem Slunci. Naše Slunce prochází každých 11 let magnetickým cyklem na jehož konci se vždy změní celková magnetická orientace. Jedenáctiletý sluneční cyklus je pozorován už stovky...
Astronomové byli nedávno svědky ohromné události ve velkém měřítku, kdy si severní a jižní pól Slunce vyměnily svá místa! Toto úplné překlopení slunečních magnetických polí se ale čekalo. Nastává každých 11 let při maximu cyklu sluneční aktivity. Sluneční skvrny, planoucí aktivní oblasti a...
Kolik slunečních skvrn vidíte? Na centrálním obrázku je zobrazeno mnoho slunečních skvrn, které se vyskytly v roce 2025, měsíc po měsíci kolem kruhu a všechny dohromady na velkém centrálním obrázku. Každá sluneční skvrna je magneticky ochlazená, a proto se jeví tmavá a může trvat od několika dnů...
Proč je naše Slunce tak aktivní právě teď? Nikdo s jistotou neví. Zvýšení povrchové aktivity se očekávalo, protože se naše Slunce blíží k slunečnímu maximu v roce 2025. Nicméně minulý měsíc na našem Slunci vzniklo více slunečních skvrn než v kterémkoli měsíci během celého předchozího...
Pokud uvidíte polární záři, zvedněte ruce. S těmito instrukcemi proběhly dvě, většinou zamračené, noci. Třetí noc po návratu na stejné vrcholy se však obloha nejen vyjasnila, ale rozzářila se velkolepou polární září. Ruce šly vysoko do vzduchu, trpělivost a zkušenosti se vyplatily a...
Obecný trend měsíčních údajů o slunečních skvrnách nyní potvrzuje, že minimum přibližně 11letého cyklu sluneční aktivity nastalo v prosinci 2019 a vyznačuje tak začátek 25. slunečního cyklu. Na rozděleném pohledu se slunečními polokoulemi je vpravo vidět klidné Slunce v minimu své aktivity. Naproti...
Když se 2. června nad Stuttgartem v Německu protrhly mraky, tak se naskytla poměrně vzácná podívaná na skvrny na Slunci. Zhruba jedenáctiletý cyklus sluneční aktivity je stále v překvapivě hlubokém minimu a roky 2008 a 2009 vykazovaly nejnižší počty slunečních skvrn od desetiletí...
Na našem Slunci začal nový cyklus. Magnetické pole se v minulém roce na Slunci vynulovalo a nyní začíná nová 11 letá perioda. Na snímku nahoře ve specifické barvě světla emitovaného vodíkem je sluneční skvrna 10982, jedna z prvních slunečních skvrn nového cyklu. Ty dvě tmavé čáry, které...
Naše Slunce prochází každých jedenáct let slunečním cyklem. Kosmická sonda SOHO nyní už zobrazila celý sluneční cyklus a včera oslavila 12. výročí svého vypuštění. Sluneční cyklus je způsoben proměnlivým magnetickým polem Slunce a mění se od slunečního maxima, kdy jsou sluneční...
Proč je sluneční skvrna 905 opačně? Možná, že je klíčovým ukazatelem začátku nového magnetického cyklu na našem Slunci. Naše Slunce prochází každých 11 let magnetickým cyklem na jehož konci se vždy změní celková magnetická orientace. Jedenáctiletý sluneční cyklus je pozorován už stovky...
Astronomové byli nedávno svědky ohromné události ve velkém měřítku, kdy si severní a jižní pól Slunce vyměnily svá místa! Toto úplné překlopení slunečních magnetických polí se ale čekalo. Nastává každých 11 let při maximu cyklu sluneční aktivity. Sluneční skvrny, planoucí aktivní oblasti a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
