Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Barnard 68: Temné molekulární mračno

Uznání: FORS Team, 8.2-meter VLT Antu, ESO

Kam se poděly všechny hvězdy? To, co se dříve považovalo za díru na obloze, je dnes astronomům známo jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde z hvězd v pozadí pohlcuje prakticky veškeré viditelné světlo. Pochmurně temné okolí přispívá k tomu, že vnitřek molekulárních mračen patří k nejchladnějším a nejizolovanějším místům ve vesmíru. Jednou z nejpozoruhodnějších těchto temných absorpčních mlhovin je oblak na obrázku v souhvězdí Hadonoše (Ophiucha) známý jako Barnard 68. To, že uprostřed nejsou vidět žádné hvězdy, naznačuje, že Barnard 68 je poměrně blízko, podle měření je asi 500 světelných roků daleko a má rozměr půl světelného roku. Jak molekulární mračna jako je Barnard 68 vznikají není přesně známo, ví se ale, že tyto mraky samotné jsou nejspíš místy vznikání nových hvězd. Zjistilo se, že samotný oblak Barnard 68 se ve skutečnosti smršťuje a dává vzniknout novému hvězdnému systému. Oblak je možné naskrz přímo prohlédnout v infračerveném světle.

Pohlednice z vesmíru 2022: Roční přehled APODu.

Pohlednice z vesmíru 2022: Přednáška Roční přehled APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Molecule
  2. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  3. APOD: 1997-04-30 __molekulárního_plynu_
  4. NASA: Visible Light
  5. Youtube.com: Star formation by collapse of molecular clouds
  6. Ggpht.com: Foto: Osamělý dům na ostrově
  7. APOD: Dark Nebulae
  8. ESO.org: How to Become a Star - ESO Telescopes Provide Most Detailed View Ever Into a Dark Cloud
  9. Wikipedia: Ophiuchus
  10. Wikipedia: Barnard_68
  11. Wikipedia: Edward_Emerson_Barnard
  12. NASA: What is a light-year and how is it used?
  13. SWIN.edu.au: Molecular Cloud
  14. ESO.org: Secrets of a dark cloud
  15. Ytimg.com: Foto: Tři psi :-)
  16. APOD: 2020-12-06 M16: Pilíře stvoření hvězd
  17. APOD: 2022-10-20 Sloupy stvoření
  18. NASA: Stars
  19. UniverseToday.com: Astronomers Predict Birth of a New Star
  20. Harvard.edu: The Inevitable Future of the Starless Core Barnard 68
  21. ESO.org: Secrets of a Dark Cloud - Unique Infrared SOFI Images of Barnard 68 Probe the Very First Stages of Star Formation
  22. NASA: Infrared Waves

Štítky: Barnard 68, Molekulární mračno, Prach


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »