Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. srpen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdy a prach Jižní koruny

Uznání a copyright: Vikas Chander

Na teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) kříží mračna kosmického prachu bohatá pole hvězd. Tato prachová mračna vzdálená méně než 500 světelných roků efektivně cloní světlo vzdálenějších hvězd v pozadí Mléčné dráhy. Záběr pokrývá odshora dolů asi 2 stupně, což v odhadované vzdálenosti mračen odpovídá něco přes 15 světelných roků. Vpravo nahoře je skupina nádherných reflexních mlhovin katalogizovaných jako NGC 6726, 6727, 6729 a IC 4812. Charakteristická modrá barva vzniká odrazem světla horkých hvězd od kosmického prachu. Prach také odcloňuje pohled na hvězdy v této oblasti, které teprve vznikají. Těsně nad namodralou reflexní mlhovinou obklopuje menší NGC 6729 mladou proměnnou hvězdu R Coronae Australis. Vpravo od ní se nacházejí nápadné načervenalé oblouky a smyčky identifikované Herbig Haro objekty, které souvisí s energetickými nově se rodícími hvězdami. Na snímku vlevo dole je majestátní kulová hvězdokupa NGC 6723. Ačkoli se NGC 6723 zdá být součástí této skupiny, tak její staré hvězdy ve skutečnosti leží téměř 30 000 světelných roků daleko, daleko za mladými hvězdami z prachových mračen v Jižní koruně.

Seznam odkazů v popisu

  1. BotProductions.com: Corona Australis
  2. APOD: 2009-04-25 Tmavé značení na obloze
  3. Nova.org: The Stars of the Milky Way
  4. APOD: ngc6726_wide_tanlbl1.jpg
  5. AAO.gov.au: NGC 6726 - Reflection Nebula in Corona Australis
  6. APOD: 2001-12-28 Reflexe světla hvězd
  7. arXiv.org: Protostars, multiplicity, and disk evolution in the Corona Australis region: A Herschel Gould Belt Study
  8. APOD: 2003-12-26 Mladá hvězda, tmavý mrak
  9. SolStation.com: R Coronae Australis
  10. APOD: 2011-10-27 Mladá slunce v NGC 7129
  11. APOD: 2012-06-14 M13: Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi
  12. NASA: PIA13064: Star Clusters Young and Old, Near and Far
  13. ESO.org: Zooming in on a stellar nursery in Corona Australis

Štítky: Corona australis, Hvězdy, Prach, Star-formation, Ngc6726, Kulová hvězdokupa, Ngc6723


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »