Bohaté pole hvězd v teleskopickém pohledu u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) protínají kosmická oblaka prachu. Tato pouhých 500 světelných roků vzdálená hvězdotvorná oblast je součástí rozsáhlého komplexu molekulárních mračen. Je tedy asi v třetině vzdálenosti známější porodnice hvězd...
Na teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) kříží mračna kosmického prachu bohatá pole hvězd. Tato prachová mračna vzdálená méně než 500 světelných roků efektivně cloní světlo vzdálenějších hvězd v pozadí Mléčné dráhy. Záběr pokrývá odshora dolů asi 2...
Tuto teleskopickou vyhlídku obývají mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy vzdálené méně než 500 světelných let u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis). Oblaka prachu efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Výrazný komplex reflexních...
U severních hranic Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto širokém teleskopickém panorámatu v bohatém poli hvězd řasí mračna kosmického prachu. Hustá mračna vzdálená méně než 500 světelných let efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí z Mléčné dráhy. Celý pohled...
Teleskopickou vyhlídku u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) ve vzdálenosti méně než 500 světelných let obývají modrá prachová oblaka a mladé energetické hvězdy. Světlo ze vzdálenějších hvězd v Mléčné dráze cloní prachová mračna. Světlo z jasných modrých hvězd v...
Bohatým polem hvězd se na tomto teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) prostírají mračna kosmického prachu. Prachová mračna jsou méně než 500 světelných let daleko a efektivně brání světlu ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Celý obraz...
Bohatým polem hvězd u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto teleskopickém pohledu prostírají kosmická prachová mračna. Nejhustší část prachového mračna je dlouhá kolem 8 světelných let, je asi 500 světelných let daleko a efektivně blokuje světlo ze vzdálenějších...
Tímto teleskopickým pohledem u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) plném hvězd se proplétají mračna kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna je asi 8 světelných let dlouhá, pravděpodobně vzdálená méně než 500 světelných let a efektivně zaclání světlo ze vzdálenějších...
Nádherným širokoúhlým teleskopickým pohledem do Jižní koruny (Corona Australis) se hvězdnatým polem vine mračno kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna má délku asi 8 světelných let a ve vzdálenosti asi menší jak 500 světelných let účinně odstiňuje světlo ze vzdálenějších hvězd...
Bohatým polem hvězd se na tomto úchvatném širokoúhlém teleskopickém pohledu na Jižní korunu (Corona Australis) proplétá mračno kosmického prachu. Mračno je pravděpodobně méně jak 500 světelných roků daleko a efektivně blokuje světlo vzdálenějších hvězd Mléčné dráhy v pozadí. Nejhustší část...
Bohaté pole hvězd v teleskopickém pohledu u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) protínají kosmická oblaka prachu. Tato pouhých 500 světelných roků vzdálená hvězdotvorná oblast je součástí rozsáhlého komplexu molekulárních mračen. Je tedy asi v třetině vzdálenosti známější porodnice hvězd...
Na teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) kříží mračna kosmického prachu bohatá pole hvězd. Tato prachová mračna vzdálená méně než 500 světelných roků efektivně cloní světlo vzdálenějších hvězd v pozadí Mléčné dráhy. Záběr pokrývá odshora dolů asi 2...
Tuto teleskopickou vyhlídku obývají mračna kosmického prachu a mladé energetické hvězdy vzdálené méně než 500 světelných let u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis). Oblaka prachu efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Výrazný komplex reflexních...
U severních hranic Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto širokém teleskopickém panorámatu v bohatém poli hvězd řasí mračna kosmického prachu. Hustá mračna vzdálená méně než 500 světelných let efektivně cloní světlo ze vzdálenějších hvězd pozadí z Mléčné dráhy. Celý pohled...
Teleskopickou vyhlídku u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) ve vzdálenosti méně než 500 světelných let obývají modrá prachová oblaka a mladé energetické hvězdy. Světlo ze vzdálenějších hvězd v Mléčné dráze cloní prachová mračna. Světlo z jasných modrých hvězd v...
Bohatým polem hvězd se na tomto teleskopickém pohledu u severní hranice souhvězdí Jižní koruny (Corona Australis) prostírají mračna kosmického prachu. Prachová mračna jsou méně než 500 světelných let daleko a efektivně brání světlu ze vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze. Celý obraz...
Bohatým polem hvězd u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) se na tomto teleskopickém pohledu prostírají kosmická prachová mračna. Nejhustší část prachového mračna je dlouhá kolem 8 světelných let, je asi 500 světelných let daleko a efektivně blokuje světlo ze vzdálenějších...
Tímto teleskopickým pohledem u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) plném hvězd se proplétají mračna kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna je asi 8 světelných let dlouhá, pravděpodobně vzdálená méně než 500 světelných let a efektivně zaclání světlo ze vzdálenějších...
Nádherným širokoúhlým teleskopickým pohledem do Jižní koruny (Corona Australis) se hvězdnatým polem vine mračno kosmického prachu. Nejhustší část prachového mračna má délku asi 8 světelných let a ve vzdálenosti asi menší jak 500 světelných let účinně odstiňuje světlo ze vzdálenějších hvězd...
Bohatým polem hvězd se na tomto úchvatném širokoúhlém teleskopickém pohledu na Jižní korunu (Corona Australis) proplétá mračno kosmického prachu. Mračno je pravděpodobně méně jak 500 světelných roků daleko a efektivně blokuje světlo vzdálenějších hvězd Mléčné dráhy v pozadí. Nejhustší část...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
