Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdy a prach Jižní koruny

Uznání a copyright: Alessandro Cipolat Bares

Bohaté pole hvězd v teleskopickém pohledu u severní hranice Jižní koruny (Corona Australis) protínají kosmická oblaka prachu. Tato pouhých 500 světelných roků vzdálená hvězdotvorná oblast je součástí rozsáhlého komplexu molekulárních mračen. Je tedy asi v třetině vzdálenosti známější porodnice hvězd známé jako Mlhovina v Orionu. Zorné pole široké asi 2 stupně v odhadované vzdálenosti mračna zabírá asi 15 světelných roků. Prachová mračna smíšená s jasnými mlhovinami účinně cloní světlo vzdálenějších hvězd pozadí v Mléčné dráze a brání pohledu na vnořené hvězdy stále v procesu vzniku. Vlevo se nachází velká tmavá mlhovina Bernes 157. Vpravo od ní je skupina pěkných reflexních mlhovin katalogizovaných jako NGC 6726, 6727, 6729 a IC 4812. Jejich charakteristická modrá barva vzniká odrazem světla horkých hvězd od kosmického prachu. Kolem mladé proměnné hvězdy R Coronae Australis je kompaktnější mlhovina NGC 6729. Těsně pod ní se dají identifikovat vláknité oblouky a smyčky Herbig Harových objektů, které souvisí s energetickými nově zrozenými hvězdami. V srdci této oblasti se nachází hvězdokupa Čelenka, jedna z nejbližších a nejaktivnějších oblastí tvorby hvězd.

Seznam odkazů v popisu

  1. BotProductions.com: Corona Australis
  2. Harvard.edu: A catalogue of bright nebulosities in opaque dust clouds.
  3. APOD: 2009-04-25 Tmavé značení na obloze
  4. Nova.org: The Stars of the Milky Way
  5. arXiv.org: Protostars, multiplicity, and disk evolution in the Corona Australis region: A Herschel Gould Belt Study
  6. APOD: ngc6726_wide_tanlbl1.jpg
  7. SolStation.com: R Coronae Australis
  8. APOD: 2011-10-27 Mladá slunce v NGC 7129
  9. Harvard.edu: Coronet Cluster: A Neighbor of Star Formation
  10. Harvard.edu: The Corona Australis Star Forming Region

Štítky: Star-formation, Reflekční mlhovina, Tmavá mlhovina, Corona australis, Ngc6726, Bernes 157


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »