Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Obří galaxie v Pávu

Uznání a copyright: Mike Selby, Observatorio El Sauce

Více než 500 000 světelných roků velká, skutečně obrovská spirální galaxie s příčkou NGC 6872 (vpravo nahoře) je nejméně pětkrát větší než naše už tak dost velká Mléčná dráha. Vzhled této obří galaxie s pokřivenými a protaženými spirálními rameny připomíná vznešená křídla obřího ptáka. Má populární název galaxie Kondor. Nachází se asi 200 milionů světelných roků daleko v jižním souhvězdí Páva (Pavo). Zborcení spirálních ramen, proplétaných oblastmi tvorby hvězd, způsobily gravitační interakce NGC 6872 s nedalekou menší galaxií IC 4970, která je vidět těsně nad jádrem obří galaxie. Vlevo dole pod stoupající galaxií Kondor je obří eliptická galaxie NGC 6876, která dominuje Kupě galaxií v Pávu.
Oprava: Na chybu v překladu první věty upozornil Jan Kučera.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: Stars and gas in the very large interacting galaxy NGC 6872
  2. ESO.org: Giant interacting galaxies NGC 6872/IC 4970
  3. APOD: 2011-04-03 Obří galaxie NGC 6872
  4. Harvard.edu: A Multiwavelength View of Star Formation in Interacting Galaxies in the Pavo Group
  5. Harvard.edu: Chandra: NGC 6872: Galaxy Collision Switches on Black Hole
  6. AstroExplorer.org: A MULTIWAVELENGTH VIEW OF STAR FORMATION IN INTERACTING GALAXIES IN THE PAVO GROUP
  7. AstroExplorer.org: A MULTIWAVELENGTH VIEW OF STAR FORMATION IN INTERACTING GALAXIES IN THE PAVO GROUP

Štítky: Ic4970, Ngc6872, Ngc6876, Kupa galaxií v Pávu


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »